Kolibřík rezavoocasý (Amazilia tzacatl)

Život v přírodě

Rozšíření: Kolibřík rezavoocasý obývá rozsáhlé oblasti od středního Mexika přes celou Střední Ameriku (např. Kostarika, Panama) až po severní část Jižní Ameriky (Kolumbie, Venezuela, Ekvádor). V tomto širokém areálu se vytváří několik geografických poddruhů.

Biotop: Obývá otevřenou a polootevřenou krajinu. Vyhledává okraje tropických deštných i sekundárních lesů, křovinaté porosty, kávové a banánové plantáže, městské parky a zahrady. Vyhýbá se pouze souvislým vnitřním prostorám hustých primárních pralesů a bezlesým výšinám.

Rozměry: Jedná se o středně velkého zástupce čeledi kolibříkovitých (Trochilidae). Celková délka těla dospělého jedince se pohybuje od 9 do 11 cm a jeho hmotnost činí zhruba 4 až 5 gramů. Pohlavní dimorfismus je méně výrazný – obě pohlaví mají zářivě zelenou náprsenku a typický rezavo-hnědý (skořicový) ocas. Samice však má spodní část hrudi o něco světlejší (šedavější) a její hrdlo vykazuje jemnější vlnkování. Zobák je téměř rovný, červený s černou špičkou.

Rozmnožování: Systém páření je polygynní – samec se na stavbě hnízda ani na péči o potomstvo nijak nepodílí. Samice staví kompaktní miskovité hnízdo ze zbytků rostlin, jemných vláken a mechů, které spojuje pavučinami. Zvnějšku jej maskuje lišejníky. Snáší obvykle 2 bílá vejce. Inkubační doba trvá 15 až 19 dní a mláďata opouštějí hnízdo po 18 až 22 dnech.
Potrava: Živí se především nektarem kvetoucích tropických rostlin (např. rodu Heliconia, Hamelia, Lantana) a drobným hmyzem či pavoukovci, které loví v letu nebo je sbírá z listů a pavučin.

Chovatelské zařízení

Kolibřík rezavoocasý je mimořádně aktivní a teritoriální letec. Z důvodu vysokého metabolického tempa a specifické etologie vyžaduje prostornou, velmi světlou a bohatě osázenou vnitřní či kombinovanou voliéru.

Prostorové nároky a konstrukce voliéry

Venkovní/Kombinovaná část: Pro jeden pár nebo jednoho samotářského jedince jsou minimální doporučované rozměry voliéry 3 x 1,5 x 2 m (délka x šířka x výška). Z důvodu extrémní agresivity samců vůči ostatním kolibříkům u krmítek je bezpečnější chovat ptáky samostatně nebo v prostorách přesahujících délku 5 m.
Pletivo: Musí být použito velmi jemné chovatelské pletivo (s okatostí maximálně 10 x 10 mm, ideálně 6 x 6 mm, případně monofilová síť), aby se zabránilo prostrčení hlavy nebo úniku ptáka. Část střechy musí být pevně zakryta, jelikož vytrvalý déšť i celodenní pobyt na Slunci mohou ptáky vyčerpat.

Zimoviště a klimatické podmínky

Jakožto tropický druh z jižních zeměpisných šířek je kolibřík rezavoocasý velice citlivý na pokles teplot pod bod mrazu.

Teplota: V zimním období je nutné udržovat stabilní teplotu v rozmezí 18-24 ˚C. Pokud teplota klesne pod 15 ˚C, ptáci upadají do stavu strnulosti (torporu), aby šetřili energii. Tento stav je však v zajetí zdržením či chovatelským rizikem, pokud není pták v perfektní kondici.
Prostor: Během zimování se ptáci drží ve vytápěných interiérech či velkých pokojových voliérách vybavených dostatkem živých rostlin a umělým osvětlením.

Vnitřní uspořádání a biotop voliéry

Posedové větve: Do voliéry se umisťují velmi tenké, přírodní větvičky (o průměru jen 2 až 5 mm) umístěné na chráněných a světlých místech, neboť kolibříci mají velmi malé nohy určené výhradně k sezení na větvích a odpočinku, nikoliv k chůzi.
Podlahový substrát a vegetace: Dno je nejlepší pokryt rašelinou, bezpečnými mulčovacími substráty nebo živou výsadbou. Zásadní je hustá výsadba nejedovatých tropických i subtropických kvetoucích rostlin (např. Fuchsia, Hibiscus, Bougainvillea, Passiflora), které ptákům poskytují přirozený úkryt a pocit bezpečí.
Voda a vlhkost: Kolibříci se rádi koupou v jemné vodní mlze nebo na mokrých listech rostlin. Vhodné je instalovat automatický mlžící systém nebo rozstřikovač.

Hnízdní vybavení

Hnízdění kolibříka rezavoocasého v zajetí vyžaduje vytvoření podmínek pro stavbu otevřeného miskovitého hnízda.

Typ a umístění: Kolibříci nehnízdí v dutinách ani budkách. Samice vyhledává tenké vodorovné větvičky, rozvětvení keřů nebo úžlabí listů ve výšce 1,5 až 3 metry nad zemí.
Stavební materiál: Chovatel musí samici v hnízdním období nabídnout bohatou škálu stavebního materiálu. Do voliéry se zavěšují trsy přírodního bavlníku, jemné rostlinné chmýří (např. z pampelišek nebo bodláků), suchý mech a kousky lišejníků. Důležitou složkou jsou pavučiny (předkládané na větvičkách), které samice používá jako pružné elasticizující lepidlo pro zpevnění stěn hnízda.

Chov

Sestavování páru a kompatibilita

U kolibříka rezavoocasého je samčí teritoriální agresivita jedním z hlavních úskalí chovu. Samec prudce napadá jakékoliv narušitele u krmítek, včetně samic mimo období páření.

Postup: Ptáci by měli být po většinu roku drženi odděleně v sousedních voliérách odvozených sítí. Spojují se pouze v okamžiku, kdy samice projevuje připravenost ke hnízdění (aktivně vyhledává materiál na stavbu hnízda a projevuje zájem o samce). Po úspěšném spáření a oplodnění je vhodné samce opět oddělit, aby samici nerušil a nenapadal při stavbě hnízda a odchovu mláďat.

Příprava na hnízdní sezónu a stimulace

K stimulaci k reprodukci přispívají tři klíčové faktory:

Prodloužení světelného dne na 13 až 14 hodin pomocí plnospektrálních lamp.
Zvýšení relativní vlhkosti vzduchu na 70–80 % (simulace období dešťů).
Výrazný nárůst nabídky živé drobné hmyzí potravy (octomilky).

Inkubace a péče o mláďata

Snáška a inkubace: Samice snáší 2 bílá vejce v rozmezí 48 hodin. Sedí na nich výhradně sama po dobu 15 až 19 dní.
Krmení: Mláďata se líhnou holá a slepá. Samice je krmí vyvrhováním kašovité směsi nektaru a natráveného hmyzu přímo do jejich zobáčků.

Vyletění a osamostatnění:

Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 18 až 22 dnů. Po vyletění je samice ještě 2 až 3 týdny dokrmuje, než jsou schopna samostatně sát nektar a lovit hmyz v letu. Jakmile plně samostatně přijímají potravu, je nutné je oddělit, aby nebyly vystaveny agresi dospělých ptáků.

Chovatelská úskalí a komplikace

Podvýživa a metabolický kolaps: Z důvodu obrovské rychlosti metabolismu může i několikahodinové hladovění způsobit smrt ptáka. Krmítka nesmí nikdy zůstat prázdná.
Hygiena roztoků: Sladké nektarové roztoky v teple velmi rychle kvasí a stávají se líhní nebezpečných bakterií a plísní. Krmítka je nutné vyměňovat a dezinfikovat minimálně 1 až 2 x denně.
Stres ze stísněného prostoru: Ve stísněné voliéře bez dostatku úkrytů může neustálý stres ze strany teritoriálního jedince vést k úplnému vyčerpání a úhynu podřízeného ptáka.

Krmení

Výživa kolibříka v chovu je vysoce specializovaná a vyžaduje přesný poměr sacharidů, bílkovin, minerálů a vody.

Sacharidová složka (Nektar)

Krmný základ tvoří komerčně vyráběné instantní nektarové směsi určené přímo pro kolibříky, které obsahují optimální poměr sacharózy, glukózy a fruktózy, doplněné o esenciální aminokyseliny, vitamíny a minerální látky.
Domácí náhražky (např. čistý roztok sacharózy a vody v poměru 1 : 4) lze použít pouze jako krátkodobé či doplňkové řešení, protože neobsahují potřebné mikronutrienty.

Živočišná složka (Bílkoviny a tuky)

Nektar ptákům dodává pouze rychlou energii, avšak pro udržení svalové hmoty a úspěšný odchov mláďat je absolutně nezbytný přísun živočišných bílkovin.

Chovatel pravidelně zakládá do voliéry chovné kultury nelétavých mušek octomilky (Drosophila melanogaster nebo Drosophila hydei).
Vhodným doplňkem je zakládání misek s přezrálým ovocem do voliéry, což přirozeně láká drobný hmyz, který kolibříci obratně loví přímo za letu.

Technika krmení

Nektar ptákům měníme 1 až 2x denně (při vyšší teplotě častěji), aby nedocházelo ke kažení krmiva a tím zhoršení zdravotního stavu kolibříků.

Klimatické podmínky

Teplotní podmínky a termoregulace

Denní teplota: Optimální rozmezí denních teplot je 20-26 ˚C. Při vysokých teplotách nad 32 ˚C vyhledávají ptáci stín a chladí se zrychleným dýcháním či koupelemi v mlze.
Noční pokles: Mírný noční pokles teploty na 16-18 ˚C je přirozený. V případě výraznějšího chladu dokáže kolibřík na noc snížit svou tělesnou teplotu i tepovou frekvenci (torpor), avšak častý torpor způsobený chladem ptáky fyziologicky vyčerpává.

Vlhkost vzduchu

Kolibřík rezavoocasý vyžaduje vyšší relativní vlhkost vzduchu, ideálně v rozmezí 60–80 %.
Nízká vlhkost vedoucí k vysušování dýchacích cest zvyšuje riziko infekcí a způsobuje problémy při línání peří nebo vývoji vajec v hnízdním období.

Světelné podmínky

Fotoperioda: Stabilní délka světelného dne by měla činit 12 až 14 hodindenně.
UV spektrum: V interiérových chovech je zcela nezbytná instalace osvětlení s UV-A a UV-B složkou. Záření UV-B je klíčové pro syntézu vitamínu D3 a správné vstřebávání vápníku, z něhož samice tvoří vaječnou skořápku a mladí ptáci stavbu kostry. UV-A spektrum navíc ovlivňuje jejich přirozené vidění a orientaci v prostoru.