Otevřená encyklopedie chovu ptactva

Parazitární onemocnění

Z Ornitas
Toto je schválená revize této stránky, a zároveň nejnovější.
Přejít na:navigace, hledání

Vápenka (Knemidokoptóza)

  • Původce: Roztoč Knemidocoptes mutans / K. pilae.
  • Jaké ptáky napadá: Andulky, kanáři, korely.
  • Způsob nákazy: Přímým kontaktem mezi ptáky, často z rodičů na mláďata v hnízdě.
  • Průběh nákazy: Roztoč se zavrtává pod kůži zobáku, ozobí, kolem očí a na nohách, kde vrtá chodbičky. Na postižených místech se tvoří typické šedobílé, pórovité, vápenité krusty. Zobák může začít deformovaně přerůstat, nohy svědí.
  • Způsob léčby: Aplikace antiparazitika Ivermectin nebo Selamectin kapkou na kůži krku (tzv. spot-on). Pomocné promašťování krust.
  • Prevence: Izolace nakažených jedinců, dezinfekce bidel.
  • Návštěva veterináře: Doporučená (pro bezpečné určení dávky Ivermectinu, který může být při předávkování pro ptáka toxický).
  • Míra přežití: Velmi vysoká (onemocnění je snadno léčitelné, pokud nedojde k trvalé destrukci zobáku).

Tracheobronchiální roztoči (Plicní roztoči)

  • Původce: Roztoč Sternostoma tracheacolum.
  • Jaké ptáky napadá: Kanáři, amadiny (Gouldové), drobní pěvci.
  • Způsob nákazy: Přímým kontaktem, krmením mláďat, pitím ze společné napáječky.
  • Průběh nákazy: Roztoči žijí a množí se v průdušnici a plicích ptáka, kde sají krev. Pták začíná typicky "pískat", cvakat zobákem (zejména v noci), kašle, prská, ztrácí hlas a otírá si zobák o bidlo. Při masivním přemnožení roztoči mechanicky ucpou dýchací cesty.
  • Způsob léčby: Podání Ivermectinu / Moxidectinu kapkou na kůži, opakovaně po 7–14 dnech.
  • Prevence: Karanténa nových ptáků, preventivní přeléčení rizikových druhů (amandin Gouldové) před chovnou sezónou.
  • Návštěva veterináře: Nutná při silných dechových potížích.
  • Míra přežití: Vysoká při včasném záchytu. Pokud jsou dýchací cesty již ucpané, pták hyne udušením.

Trichomonóza

  • Původce: Bičíkovec Trichomonas gallinae.
  • Jaké ptáky napadá: Holubi, andulky, korely, dravci.
  • Způsob nákazy: Pitnou vodou kontaminovanou slinami nakažených ptáků, krmením mláďat (tzv. "holubí mléko").
  • Průběh nákazy: Parazit se množí v tlamě, hltanu a voleti. Způsobuje zánět sliznice a tvorbu žlutých, sýrovitých pablán (tzv. "žlutý knoflík"). Pták zvrací sliz a krmivo, hubne, natahuje krk a má potíže s polykáním.
  • Způsob léčby: Antiprotozoika (Metronidazol, Ronidazol).
  • Prevence: Pravidelná dezinfekce a vysoušení napáječek, zamezení přístupu divokých holubů k voliérám.
  • Návštěva veterináře: Nutná (potvrzení parazita pod mikroskopem ze stěru z volete).
  • Míra přežití: Vysoká při včasné léčbě, nízká u rozvinutých forem sýrovitých pablán, které ucpou jícen.

Kokcidióza

  • Původce: Prvoci rodů Eimeria nebo Isospora.
  • Jaké ptáky napadá: Kanáři, pěvci, holubi, hrabavá drůbež, méně papoušci.
  • Způsob nákazy: Fekálně-orální cestou (pozřením oocyst z trusu na zemi klece/voliéry).
  • Průběh nákazy: Prvoci napadají a ničí buňky střevní sliznice. Způsobují silný, často krvavý průjem, apatii, načepýřené peří a extrémně rychlé hubnutí (pták "sesychá" před očima).
  • Způsob léčby: Kokcidiostatika (Toltrazuril – např. Baycox, Sulfonamidy) do pitné vody.
  • Prevence: Chov na roštech (zamezení kontaktu s trusem), udržování suché podlahy (vlhko pomáhá zrání oocyst).
  • Návštěva veterináře: Nutná pro rozbor trusu (koprologie).
  • Míra přežití: Vysoká, pokud se léčba zahájí dříve, než dojde k celkovému vyčerpání a devastaci střev.

Giardióza

  • Původce: Prvok Giardia psittaci.
  • Jaké ptáky napadá: Korely, andulky, agapornisové.
  • Způsob nákazy: Pitím vody kontaminované cystami giardií.
  • Průběh nákazy: Parazit žije v tenkém střevě, kde narušuje vstřebávání živin. Způsobuje chronický, hlenovitý průjem s typickým zápachem a podvýživu. U korel vyvolává specifickou reakci – intenzivní svědění kůže, kvůli kterému si ptáci křičí bolestí a vyškubávají si peří, zejména v podpaží.
  • Způsob léčby: Antiprotozoika (Metronidazol, Ronidazol).
  • Prevence: Hygiena napáječek, zamezení kontaminace vody trusem.
  • Návštěva veterináře: Nutná (parazit je v trusu špatně odhalitelný, vyžaduje čerstvý vzorek).
  • Míra přežití: Vysoká z hlediska života, ale odstranění zlozvyku škubání peří vyvolaného giardiemi může být obtížné.

Červivost (Hlístice – Škrkavky a vlasovci)

  • Původce: Červi Ascaridia (škrkavky), Capillaria (vlasovci).
  • Jaké ptáky napadá: Papoušci ve venkovních voliérách (korely, rozely, papoušci zpěvaví), holubi.
  • Způsob nákazy: Pozřením vajíček červů z půdy nebo podlahy voliér.
  • Průběh nákazy: Červi žijí ve střevech, odebírají ptákovi živiny a mechanicky poškozují stěnu střeva. Pták chronicky hubne při zachovalé chuti k jídlu, je apatický, mívá průjem. Při masivním přemnožení mohou škrkavky střevo kompletně ucpat a protrhnout.
  • Způsob léčby: Odčervovací přípravky (Fenbendazol, Flubendazol, Ivermectin).
  • Prevence: Pravidelný rozbor trusu 2x ročně, betonové podlahy voliér namísto hlíny, výměna substrátů.
  • Návštěva veterináře: Nutná pro správné určení antiparazitika a dávkování (hrozí toxická reakce při masivním úhynu červů v těle).
  • Míra přežití: Vysoká, pokud se odčervení provede včas.

Čmelíkovitost (Čmelík kuří)

  • Původce: Parazitický roztoč Dermanyssus gallinae.
  • Jaké ptáky napadá: Všechny druhy, nejčastěji kanáři, pěvci a holubi ve venkovních voliérách.
  • Způsob nákazy: Přenesením divokými ptáky, zavlečením na chovatelských pomůckách.
  • Průběh nákazy: Čmelíci žijí v noci. Přes den jsou schovaní ve spárách klecí, v hnízdech a pod bidly. V noci vylézají na ptáky a sají jim krev. Ptáci jsou v noci neklidní, škrábou se, opouštějí snůšky. Dochází k těžké anémii (chudokrevnosti) a úhynu mláďat v hnízdech.
  • Způsob léčby: Celková dezinsekce chovného zařízení (vypálení spár, chemické postřiky jako Exzolt) a ošetření ptáků kapkou Ivermectinu.
  • Prevence: Pravidelná kontrola spár a spodních stran bidel, zamezení kontaktu s divokým ptactvem.
  • Návštěva veterináře: Střední (pro nákup účinných dezinsekčních prostředků).
  • Míra přežití: Vysoká pro dospělé ptáky, velmi nízká pro mláďata v zamořených hnízdech.

Všenky

  • Původce: Bezkřídlý hmyz parazitující na peří (např. rod Mallophaga).
  • Jaké ptáky napadá: Všechny druhy ptáků, časté u holubů a velkých papoušků.
  • Způsob nákazy: Přímým kontaktem mezi ptáky.
  • Průběh nákazy: Na rozdíl od čmelíků žijí všenky na ptákovi trvale. Neživí se krví, ale ožírají peří a kožní šupiny. Peří vypadá jako "prostřílené" (malé dírky v řadě), pták se neustále škrábe, je nervózní a ztrácí kondici.
  • Způsob léčby: Postřik ptáka bezpečným insekticidním sprejem (např. Arpalit, Frontline) nebo aplikace Ivermectinu spot-on.
  • Prevence: Karanténa, umožnění ptákům se koupat (případně poskytnutí písečné/popelové koupele).
  • Návštěva veterináře: Nízká (lze zvládnout chovatelsky, volně prodejné spreje).
  • Míra přežití: Velmi vysoká (parazit neohrožuje život přímo).

Syngamóza (Svalovka)

  • Původce: Hlístice Syngamus trachea (červ rozeklaný).
  • Jaké ptáky napadá: Pěvci, drozdovití, exotičtí bažanti, méně často papoušci.
  • Způsob nákazy: Pozřením mezihostitele – dešťové žížaly, plže nebo suchozemského šneka, kteří obsahují larvy červa.
  • Průběh nákazy: Červi žijí v průdušnici, kde jsou sameček se samičkou trvale spojeni do tvaru písmene "Y". Sají krev a mechanicky ucpávají dýchací cesty. Pták typicky natahuje krk vzhůru s otevřeným zobákem, "lapá po dechu", kašle a hlavou dělá trhavé pohyby, jako by chtěl něco vyplivnout.
  • Způsob léčby: Antiparazitika (Fenbendazol, Ivermectin).
  • Prevence: Zamezení přístupu ptáků chovaných ve venkovních voliérách k žížalám a plžům (např. zpevněný podklad).
  • Návštěva veterináře: Nutná pro správnou diagnostiku (parazitologické vyšetření trusu na vajíčka nebo tracheální stěr).
  • Míra přežití: Střední (pokud se léčí včas, červi rychle hynou; v pozdním stádiu hrozí udušení).

Atoxoplazmóza (Lankesterelóza)

  • Původce: Prvok Atoxoplasma (druh kokcidie s mimostřevním cyklem).
  • Jaké ptáky napadá: Kanáři, stehlíci a jiní pěvci.
  • Způsob nákazy: Pozřením oocyst z trusu kontaminovaného prostředí.
  • Průběh nákazy: Na rozdíl od běžných kokcidií tento parazit proniká ze střeva do bílých krvinek a krví se šíří do celého těla (játra, slezina, plíce). Způsobuje masivní zvětšení jater (černá skvrna na pravé straně břicha mladých kanárů), apatii, hubnutí a náhlé úhyny celých hnízd (tzv. "nemoc černých jater").
  • Způsob léčby: Dlouhodobé podávání specifických kokcidiostatik (např. Toltrazuril, Sulfamonometoxin).
  • Prevence: Striktní hygiena, selekce chovných ptáků, preventivní podávání léků před chovnou sezónou u infikovaných chovů.
  • Návštěva veterináře: Vysoká / nezbytná pro mikroskopickou diagnostiku z krve nebo vnitřních orgánů uhynulých ptáků.
  • Míra přežití: Nízká u mláďat do 2 měsíců (úmrtnost až 80 %). Starší ptáci mohou přežít a stát se chronickými přenašeči.