https://ornitas.cz/history/%C4%8Cele%C4%8F:_dudkovcovit%C3%AD_(Phoeniculidae)?feed=atom 2026-07-18T02:10:20Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.38.4 https://ornitas.cz/index.php?title=%C4%8Cele%C4%8F:_dudkovcovit%C3%AD_(Phoeniculidae)&diff=213&oldid=prev 2022-11-20T22:28:21Z

<p>Migation</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>Dudkovci obývají Afriku. Nejstarší záznamy pocházejí z eocénu Anglie. Podle DNA hybridizace i dalších analýz DNA jsou nejpříbuznější dudkům (Upupidae) a zoborožcům (Bucerotidae) (Sibley &amp;amp; Ahlquist, 1990) (Prum, et al., 2015). Dělí se do dvou podčeledí: (1) Phoeniculinae a (2) Rhinopomastinae (del Hoyo, Elliott, &amp;amp; Sargatal, 2001).&lt;br /&gt;<br /> Středně velcí ptáci (21-46 cm) s dlouhým, dolů zahnutým zobákem. Mají dlouhý stupňovitý ocas, pomáhá jim při šplhání po stromech. Zbarvení je tmavé s bílými skvrnami na ocase a v křídlech. Dichromatismus není výrazný, kromě P. castaneiceps. Zobák bývá oranžově až červeně zbarven, u nedospělých jedinců je tmavý. Pelichání je postupné, primární letky pelichají od P1, sekundární od S7 (poslední je vyměněna S4). Pelichání ocasu je zcela náhodné. Obývají zalesněné biotopy, většinou savanu a les. P. castaneiceps a P. bollei jsou nejvíce lesní. Jsou to stromoví ptáci, často se vyskytují v malých hejnech. Rod Rhinopomastus je spíše solitérní. Skupiny jsou teritoriální, v rámci skupin je výrazná hierarchie. Nocují často společně v jedné dutině. Živí se většinou hmyzem, který sbírají z kůry stromů a škvír. Samci a samice mají různě dlouhý zobák a mají tedy oddělené potravní niky.&lt;br /&gt;<br /> Hnízdí většinou v dutinách po vousácích (Capitonidae). Rod Rhinopomastus hnízdí solitérně, u rodu Phoeniculus bylo zjištěno kooperativní hnízdění. Hnízdí většinou jen jeden pár a ostatní jedinci jsou „helpers“. Všechny druhy jsou monogamní. Dutinu nevystýlají, samice snáší 2-5 vajec. Inkubuje pouze hnízdící samice, po dobu 17-18 dní. Mláďata se líhnou opeřená, spodní čelist je delší než horní. Skupina je extrémně tolerantní k přidání cizích mláďat. Mláďata dosahují vzletnosti ve 28-30 dnech života. Líhnivost vajec je velmi nízká. Po vylétnutí se mláďata zapojují do skupiny nebo dispergují po okolí. V populacích je často více samic než samců.<br /> <br /> '''''Hlavní znaky:''''' Střední až velcí stromoví ptáci (21 až 46 cm). Jednotlivě nebo v menších skupinách. Zobák dlouhý, štíhlý a zahnutý. Nohy krátké, silné, částečně opeřené, prsty s dlouhými drápy; 3. a 4. prst jsou u báze srostlé. Barva zobáku a nohou kolísá podle druhu, pohlaví a stáří - červená, oranžová, žlutá a černá. Ocas velmi dlouhý, křídla zaoblená. Po zemi skáče (dudkové kráčejí), rázný let ze stromu na strom. Peří černé nebo tmavě zelené až purpurové s kovovým leskem. '''''Rozšíření:''''' AF; lesy a lesnaté savany. Netažní. '''''Hnízdní biologie:''''' Jednotlivě nebo s hnízdními pomocníky. Hnízdo v dutinách stromů. '''''Vejce:''''' 2 až 4(zřídka 5), modrá, kropenatá. Samice sedí 17 - 18 dnů. '''''Potrava:''''' Hmyz, menší plody.<br /> == Druhy ==<br /> * [[dudkovec bělolící (Phoeniculus bollei)]]<br /> * [[dudkovec pralesní (Phoeniculus castaneiceps)]]<br /> * [[dudkovec akáciový (Phoeniculus damarensis)]]<br /> * [[dudkovec stromový (Phoeniculus purpureus)]]<br /> * [[dudkovec somálský (Phoeniculus somaliensis)]]<br /> * [[dudkovec černý (Rhinopomastus aterrimus)]]<br /> * [[dudkovec křivozobý (Rhinopomastus cyanomelas)]]<br /> * [[dudkovec oranžovozobý (Rhinopomastus minor)]]<br /> <br /> [[Category:Řád - srostloprstí (Caraciiformes)]]</div>

Admin