Čeleď - nanduové (Rheidae)
Výlučně jihoameričtí ptáci, jsou menší než Struthionidae (maximální výška 1,5 m), mají opeřený krk a stehna. Nandu mají tři prsty, křídla jsou proporcionálně delší než u ostatních běžců (manévrování při běhu), nemají rýdovací pera. Na křídlech je umístěn dráp (1. prst) sloužící k obraně. Dokáží překonávat řeky. Krycí pera nemají háčky (hamuli), podobně jako u pštrosů. Zbarvení je kryptické. Sexuální dimorfismus ve zbarvení není zřetelný. Samci jsou větší než samice, u R. americana má samec v hnízdním období černou bázi krku.
Rod Rhea obývá otevřené vysokostébelné pampy ve středních nadmořských výškách, především v Brazílii. Výjimečně se vyskytuje až ve 2 000 m n. m. Rod Pterocnemia obývá keřové porosty („puna“) v Andách v nadmořských výškách přes 3 500 m. V období hnízdění se často přesouvají do okolí řek a potoků. Vyskytují se ve skupinách (5-30 ex.), složených ze samců, samic a mláďat. V období hnízdění se samice separují do vlastních skupin a samci brání společné teritorium. Pouze malá část samců žije v odloučení ve vlastním teritoriu. Jednotlivci si vynucují odstup od ostatních výhrůžným výpadem hlavy a syčením. Ačkoliv jsou výborní běžci, před nebezpečím většinou pokleknou na zem. Při běhu kličkují ze strany na stranu, výrazně jim pomáhají dlouhá křídla. Mají denní aktivitu, pokud jsou teploty příliš vysoké, pak přes den odpočívají a v noci žerou. Označení pochází od volání samce, které lze přepsat jako daleko znějící „nan-du“. Rostlinou potravu si podobně jako pštrosi rádi zpestřují hmyzem a drobnými obratlovci. Většinu vody získávají ze sukulentních rostlin.
Hnízdní období začíná v závislosti na zeměpisné šířce v červenci až lednu. Páření předcházejí krátké zápasy samců, během kterých samci navzájem proplétají krky a „tančí“ s roztaženými křídly. Námluvy začínají poté, co samec shromáždí 2-12 samic. Samec běhá okolo samic se vztyčeným krkem a vydává nápadný zvuk „boom“. Nakonec se samec postaví vedle samic s krkem prohnutým do tvaru písmene „U“ a potřásá křídly. Po kopulaci samec zavede samici k předem připravenému hnízdu (mělká prohlubeň v zemi o průměru přibližně 1 m, vystlaná stébly). Samice snáší do společného hnízda, poté samce opouští a vyhledává jiného (sukcesivní polyandrie). Další inkubace a péče o mláďata spočívá pouze na samci. Samec brání hnízdo velmi urputně, často zahání i samice, které se snaží dokončit snůšku. Tyto samice pak většinou snesou vejce v okolí hnízda a samec nejbližší vejce skulí zobákem do hnízda. Vzdálená vejce však pravidelně zůstanou ležet mimo hnízdo. Velikost snůšky se pohybuje mezi 13-50 vejci, v extrémních případech obsahuje až 80 vajec. Všechna mláďata se líhnou v průběhu jednoho dne, stimulovaná zvuky ostatních líhnoucích se mláďat. Mláďata se drží ve skupině pomocí kontaktních hlasů, při nebezpečí se schovávají pod křídla samce. Ztracená mláďata bývají často adoptována jinými samci, vznikají tak značné věkové rozdíly v rámci školek. Doba rodičovské výchovy trvá až půl roku. Mláďata pohlavně dospívají ve 2-3 letech.
Hlavní znaky: Největší pták Nového světa (90 až 150 cm a 15 až 29 kg). Silný nelétavý pták, v běhu až 50 km/h. Krk a nohy dlouhé, 3 prsty, holeně opeřené, kratičká křídla, chybí ocas. Opeření měkké a řídké, šedé nebo šedohnědé. Samice menší. Rozšíření: NT; suché rovinaté pampy a buš. Stálí. Hnízdní biologie: Polygamní, hnízdo je kotlinka s větvičkami. Sedí samec 35 až 40 dnů. Vejce: 13 až 50, snášení 2 až 12 samicemi. 1 hnízdění. Nidifugní mláďata opatruje samice. Potrava: Převážně rostlinná, také drobní živočichové.