Řád - plameňáci (Phoenicopteriformes)
Velmi stará skupina ptáků, první záznamy pocházejí ze středního eocénu (50 mil. let). Dnešní rody byly nalezeny ve vrstvách oligocénu (30 mil. let), a to nejen v oblasti dnešního areálu (Severní Amerika a Austrálie). V minulosti měli pravděpodobně kosmopolitní rozšíření, dnes se vyskytují jen ve stř. a J. Americe, Africe a Evropě včetně Blízkého Východu. Nejčastěji byli díky řadě morfologických podobností řazeni k brodivým (tvar pánve, žeber) (Cracraft, 1981). Také podle DNA hybridizace jsou příbuzní brodivým (Ciconiiformes) (Sibley & Ahlquist, 1990). Podle různých analýz DNA (Hackett, et al., 2008) (Jarvis, et al., 2014) (Prum, et al., 2015) i morfologických znaků (Mayr, 2004) (Livezey, 2011) jsou dnes řazeni k potápkám (Podicipediformes). Rozdělení do tří rodů není na první pohled zřetelné, větší rozdíly existují pouze mezi rodem Phoenicopterus a ostatními rody (Phoeniconaias, Phoenicoparrus). V dnešní době dochází ke slučování druhů rodu Phoenicopterus.
Velikost: 80 až 155 cm, 1,7 až 3,5 kg. Hlavní znaky: vysocí ptáci s neobyčejně dlouhýma nohama a krkem (jen 17 obratlů) vzhledem k celkem malému, oválnému tělu, nápadně silný a šikmo dolů zakřivený zobák, po vnitřních okrajích čelisti lamelovaný s vláskovitým pokryvem na lamelách, tři přední prsty spojeny malou plovací blánou, u rodu Phoenicoparrus zadní prst chybí. Gracilní štíhlí ptáci. Rychlí letci, při letu krk natažen a nohy taženy za tělem. Velmi krátká, k hrotu zeštíhlující špičatá křídla. V nutnosti velmi dobří plavci. Opeření bílé až růžovočervené, liší se podle druhů a potravy. Rozšíření: WP, EP AF, OR, NT; slané i sladkovodní mělké laguny, jezera, mokřady. Částečně tažní. Hnízdní biologie: nepravidelně během celého roku, monogamní, kuželovitá hnízda z hlíny, v koloniích, nidikolní mláďata. Inkubace: 27 až 31 dní. Počet vajec: 1 až 2. Počet snůšek: 1. Potrava: plankton, drobné řasy a živočichové - získávají je z vody filtrací; tlačí svalnatým jazykem vodu přes filtrační lamely zobáku.