Čeleď: alkovití (Alcidae)

Alky mají cirkumpolární rozšíření, nejstarší fosílie pochází z miocénu a pliocénu (40-30 mil. let). Vznikem výskytu je pravděpodobně severní Pacifik. Alky měly pravděpodobně stejného předka s racky (Laridae) a spol. (Baker, Pereira, & Paton, 2007)
Malí až středně velcí ptáci (12-43 cm), jsou značně specializovaní k aquatickému způsobu života. Nohy jsou posunuty dozadu, mezi prsty je plovací blána. Zbarvení je většinou tmavé, zobák bývá pestře zbarven (rod Fratercula). Některé druhy mají chocholku. Z vody vzlétnou jen těžce. Na souši se pohybují neohrabaně, Alca torda a rod Fratercula chodí po tarsech. Zobák je tvarován podle potravních specializací, rybožravé druhy mají zobák nejdelší. Pelichání letek je většinou simultánní, dočasně jsou neschopní letu. Kosti jsou málo pneumatizovány, napomáhají při potápění. Jsou to mořští ptáci, většinu času tráví na hladině. Mají dobře vyvinuté solné žlázy. Jsou gregaričtí, některé druhy jsou solitérní. Kolonie jsou často smíšené. Potravní zvykosti jsou velmi různorodé, většinou loví solitérně. Na dně loví potravu pouze rod Cepphus, ostatní loví potravu ve vodním sloupci. Planktonožravé druhy mají hrdelní vak k přenášení potravy. Mezi planktonožravé patří širokozobé druhy Alle alle, a rody Aethia, Ptychoramphus a Cyclorrhynchus. Ostatní druhy jsou převážně rybožravé. Aktivita je přizpůsobena vertikálním posunům potravy ve vodním sloupci.
Hnízdí koloniálně, většinou na skalních útesech. Solitérně hnízdí pouze rod Brachyramphus, hnízdí buď na zemi, nebo na větvích stromů. Rod Cepphus obvykle hnízdí ve skalních štěrbinách, většina druhů hnízdí na skalních římsách. V norách hnízdí rody Cerorhinca a Fratercula. Rod Synthliboramphus je oportunistou. Fidelita k hnízdištím je vysoká. Jsou monogamní, svazky jsou trvalé. U některých druhů jsou známé mimopárové kopulace (např. Fratercula). Samice snášejí většinou jedno velké vejce. Vejce mají typický tvar, zabraňující skutálení z útesu. Největší vejce má rod Synthliboramphus (prekociální mláďata). Dvě vejce snáší pouze rody Synthliboramphus (prekociální mláďata) a Cepphus (loví mnohoštětinatce na mořském dně u kolonie). Inkubují obě pohlaví, podle velikosti po dobu 27-46 dní. U druhů, které snášejí dvě vejce, začíná inkubace až u druhého. Líhnutí je synchronní. Mláďata jsou většinou semi-prekociální a nidikolní. Na hnízdě zůstávají po různou dobu, podle velikosti druhu. Mláďata u rodu Synthliboramphus jsou ihned po vylíhnutí odvedena na moře.

Hlavní znaky: Malí až středně velcí mořští ptáci (16 až 45 cm, 90 g až 1 kg). Mají masivní tělo, krátký krk a úzká zašpičatělá křídla. Létají rázně, rychlými rázy křídel. Nohy krátké, silné, posazené dozadu; 3 prsty s ostrými drápy a plovacími blánami, chybí zadní prst. Hnízdí většinou na skalních římsách, většinou sedí a pobíhají; jsou výborní plavci a potápěči (křídla používají jako pádla). Potápí se i do značných hloubek. Zobák složený, vždy výrazně špičatý, případně tupý, ze stran stlačený. Opeření na svrchní straně je zpravidla tmavě šedé nebo černé; spodina bílá. Někteří mají párovou chocholku, stejnou u obou pohlaví. Rozšíření: Severní moře a pobřeží, kosmopolitní s výjimkou tropů; většinou na skalnatých pobřežích. Částeční migranti nebo potulní. Hnízdní biologie: Většinou v koloniích, hnízda na skalních římsách, ve štěrbinách nebo v norách. Vejce: 1 až 2, bílá (nory), nebo maskovaná, hruškovitého tvaru (skalní římsy), 16 až 110 g. Sedí samice nebo oba partneři, 29 až 42 dnů; 1 hnízdění. Nekrmivá nebo polokrmivá mláďata. Doba na hnízdě se liší podle biologie, 2 až 50 dnů. Potrava: Ryby a korýši.

Druhy