Čeleď: dudkovcovití (Phoeniculidae)

Dudkovci obývají Afriku. Nejstarší záznamy pocházejí z eocénu Anglie. Podle DNA hybridizace i dalších analýz DNA jsou nejpříbuznější dudkům (Upupidae) a zoborožcům (Bucerotidae) (Sibley & Ahlquist, 1990) (Prum, et al., 2015). Dělí se do dvou podčeledí: (1) Phoeniculinae a (2) Rhinopomastinae (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 2001).
Středně velcí ptáci (21-46 cm) s dlouhým, dolů zahnutým zobákem. Mají dlouhý stupňovitý ocas, pomáhá jim při šplhání po stromech. Zbarvení je tmavé s bílými skvrnami na ocase a v křídlech. Dichromatismus není výrazný, kromě P. castaneiceps. Zobák bývá oranžově až červeně zbarven, u nedospělých jedinců je tmavý. Pelichání je postupné, primární letky pelichají od P1, sekundární od S7 (poslední je vyměněna S4). Pelichání ocasu je zcela náhodné. Obývají zalesněné biotopy, většinou savanu a les. P. castaneiceps a P. bollei jsou nejvíce lesní. Jsou to stromoví ptáci, často se vyskytují v malých hejnech. Rod Rhinopomastus je spíše solitérní. Skupiny jsou teritoriální, v rámci skupin je výrazná hierarchie. Nocují často společně v jedné dutině. Živí se většinou hmyzem, který sbírají z kůry stromů a škvír. Samci a samice mají různě dlouhý zobák a mají tedy oddělené potravní niky.
Hnízdí většinou v dutinách po vousácích (Capitonidae). Rod Rhinopomastus hnízdí solitérně, u rodu Phoeniculus bylo zjištěno kooperativní hnízdění. Hnízdí většinou jen jeden pár a ostatní jedinci jsou „helpers“. Všechny druhy jsou monogamní. Dutinu nevystýlají, samice snáší 2-5 vajec. Inkubuje pouze hnízdící samice, po dobu 17-18 dní. Mláďata se líhnou opeřená, spodní čelist je delší než horní. Skupina je extrémně tolerantní k přidání cizích mláďat. Mláďata dosahují vzletnosti ve 28-30 dnech života. Líhnivost vajec je velmi nízká. Po vylétnutí se mláďata zapojují do skupiny nebo dispergují po okolí. V populacích je často více samic než samců.

Hlavní znaky: Střední až velcí stromoví ptáci (21 až 46 cm). Jednotlivě nebo v menších skupinách. Zobák dlouhý, štíhlý a zahnutý. Nohy krátké, silné, částečně opeřené, prsty s dlouhými drápy; 3. a 4. prst jsou u báze srostlé. Barva zobáku a nohou kolísá podle druhu, pohlaví a stáří - červená, oranžová, žlutá a černá. Ocas velmi dlouhý, křídla zaoblená. Po zemi skáče (dudkové kráčejí), rázný let ze stromu na strom. Peří černé nebo tmavě zelené až purpurové s kovovým leskem. Rozšíření: AF; lesy a lesnaté savany. Netažní. Hnízdní biologie: Jednotlivě nebo s hnízdními pomocníky. Hnízdo v dutinách stromů. Vejce: 2 až 4(zřídka 5), modrá, kropenatá. Samice sedí 17 - 18 dnů. Potrava: Hmyz, menší plody.

Druhy