Čeleď: dudkovití (Upupidae)
Čeleď zahrnuje jediný široce rozšířený starosvětský druh (Upupa epops). Někdy bývá řazen do vlastního řádu (Upupiformes). Podle DNA hybridizace je nejpříbuznější zoborožcům (Bucerotidae) (Sibley & Ahlquist, 1990) a podle sekvenace DNA spíše k dudkovcům (Phoeniculidae) (Prum, et al., 2015).
Středně velký pták (26-32 cm) s nápadným zbarvením a vztyčitelnou chocholkou. Zobák je poměrně dlouhý, dolů zahnutý. Zbarvení křídel je kontrasně černobílé. Křídla jsou široká a zakulacená. Za letu připomíná motýli. Nohy jsou spíše krátké, syndaktilní. Obě pohlaví jsou podobná. Pelichání letek probíhá na zimovišti, primární letky pelichají descendentně. Sekundární letky pelichají od S7 na obě strany. Nedospělí jedinci vypadají podobně jako adultní. Obývá krátkostébelné otevřené biotopy s dostatkem starších stromů. Vyskytuje se také v polopouštích a parkových biotopech. Jsou solitérní a teritoriální, mají denní aktivitu. Živí se živočišnou potravou, od hmyzu po drobné obratlovce, loví na zemi. Někdy vytváří vývržky.
Dudkové jsou monogamní, svazky jsou jednoleté. Teritorium obhajují nápadným hlasovým projevem „du-du-du“. Hnízdí v dutinách nebo také v domech. Samice většinou snáší 5 -7 vajec, snůška je ale variabilní na gradientu zeměpisné šířky. Inkubuje pouze samice, po dobu 15-20 dní. Líhnutí je asynchronní, mláďata jsou krmena po dobu 20-24 dní. Mláďata se líhnou opeřená. Mláďata a samice mají speciální antipredační chování, vylučují výměšek z kostrční žlázy, který zapáchá. Mláďata se snaží defekovat ven z dutiny, rodiče trus neodnášejí.
Hlavní znaky: středně velký pták (26 až 32 cm, 50 až 80 g). Zobák je dlouhý, slabě zahnutý, extrémně krátký zobák dorůstá pouze ke koření zobáku, nohy jsou silné, kráčivé. Křídla jsou zakulacená, široká, na hlavě složitelná chocholka. Rozšíření: Mírná část WP, OR a EP, AF, JZ Madagaskar; travnaté oblasti. Severnější populace tažní. Hnízdní biologie: hnízdí ve stromových či zemních děrách. Vejce: 5 až 7. Inkubce trvá 15 až 20 dnů. Potrava: Velký hmyz sbíraný na zemi.