Čeleď: faetonovití (Phaethontidae)
Faetoni obývají oceány mezi obratníky. Jedná se o monofyletickou skupinu s jedním rodem (Phaeton). Nejstarší fosilní záznam pochází ze staršího eocénu v Anglii. Dříve byli spojováni s fregatkami (Fregatidae), v dnešní době jsou jednoznačně samostatnou skupinou (absence hrdelního vaku, mláďata se líhnou v prachovém opeření, schizognátní patro, nares perviae). Každý druh vytváří několik geografických forem, dnes věak dochází k jejich zpětné redukci.
Středně velcí mořští pelagičtí ptáci velikosti holuba, chováním něco mezi tereji (Sulidae) a rybáky (např. Sterna sp.). P. lepturus je nejmenším druhem (80 cm včetně prodloužených per ocasu, 300 g), zbývající druhy jsou o něco větší (80-110 cm, 700 g). Nevykazují rozdíly v zimním a letním opeření, většina těla je bílá, mají černý oční proužek a černé loketní a ramenní krovky (kromě P. rubricauda). Rozdíly v opeření samce a samice nejsou patrné. Ocas je klínový, u dospělých jedinců jsou střední pera výrazně prodloužena a plní funkci při námluvách a manévrování. Dlouhý, silný a mírně zahnutý zobák je u adultních jedinců na okrajích vroubkovaný. Výrazné červené nebo žluté zbarvení zobáku se vyskytuje jen u dospělých jedinců, u mladých jedinců je zobák tmavý. Nohy jsou krátké, posunuté nazad těla. Mají totipalmátní nohu (4 prsty spojené plovací blánou). Pohyb na souši je velmi nemotorný, dokonce se těžko zvedají ze země. Přestože jsou nohy uzpůsobeny k plavání, plavecké výkony jsou spíše podprůměrné. Na rozdíl od ostatních veslonohých mají opeřenou kostrční žlázu (glandula uropygii). Křídla jsou relativně dlouhá, úzká a špičatě zakončená. Let je rychlý a přímý, se silnými údery křídel (na rozdíl od dynamického plachtění trubkonosých). Na krku mají vzdušné vaky, zmírňující náraz na vodní hladinu. Většinu času tráví ve vzduchu, na hladinu usedají zřídka. V mimohnízdním období dokonce tráví noci ve vzduchu. Tropická moře jsou poměrně chudá s nepravidelně roztroušenými potravními zdroji. Proto jsou ptáci nuceni podnikat dlouhé výlety za potravou, většinou tedy loví solitérně. Hlavní potravou jsou létající ryby (Exocoetidae) a chobotnice (Ommastrephidae). Potravu chytají při útoku těsně pod hladinou, podobně jako terejové, s „polopřitaženými“ křídly k tělu.
Hnízdí v nevelkých koloniích na oceánických ostrovech. Hnízdní kotlinku vyhrabávají nohama. P. athereus občas hnízdí na plážích pod vegetací. P. lepturus je hnízdním oportunistou, často zahnízdí i v otevřených dutinách stromů. U většiny populací je období hnízdění dobře definováno a podle zeměpisné šířky může začínat v průběhu celého roku. Některé populace vykazují kontinuální hnízdění v průběhu roku, obzvláště v rovníkovém pásu. Různé načasování hnízdění jednotlivých párů snižuje kompetici v troficky chudých teplých mořích. V těchto oblastech je cyklus hnízdění kratší než jeden rok (hnízdění každý 8-10. měsíc). Námluvy probíhají ve vzduchu za hlasitých zvukových doprovodů. Ptáci létají dokola v hejnu, od kterého se postupně oddělují jednotlivé páry. U P. athereus pak jeden z páru zastaví na místě a třepotá. Druhý jedinec krouží okolo, pak se role vymění. Během námluv ptáci hledají vhodná hnízdiště. Páry jsou poměrně stálé, obzvláště když předtím úspěšně vyhnízdili. Hnízdní kotlinku hrabou oba jedinci, v rámci kolonie je tendence krást hnízda. Někdy vyhánějí jiné druhy z jejich hnízd (Pterodroma cahow, Puffinus pacificus). Samice snáší jen jedno vejce a na rozdíl od ostatních veslonohých je výrazně hnědočerveně zbarvené. Doba inkubace trvá 40-46 dní, podobně jako fregatky zahřívají vejce tělem bez pomoci nohou (ostatní veslonozí). Sedí střídavě obě pohlaví. V případě ztráty vejce je sneseno vejce náhradní. Vylíhlá mládata mají hustý prachový šat, po několika dnech zůstávají na hnízdě sama a čekají na rodiče. Rodiče obvykle opouštějí kolonii večer, krmení probíhá ráno. Při krmení vsunují rodiče potravu mláděti přímo do zobáku, na rozdíl od ostatních veslonohých. Doba péče o potomstvo trvá 70-90 dní. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2-3 letech.
Hlavní znaky: Velcí, bílí mořští ptáci s černou kresbou na hlavě a na křídlech (80 až 110 cm, z toho 40 až 55 cm prodloužená rýdovací pera). Krátké nohy; zobák červený nebo žlutý s pozvolným zúžením, slabě zahnutý. Vytrvalí letci s dlouhými štíhlými křídly. Rozpětí 90 až 110 cm. Špatně se pohybují po zemi a nemotorně plavou. Obě pohlaví jsou stejně zbarvená; samci jsou větší. Rozšíření: Tropická moře a ostrovy na celém světě. Částečně tažní. Hnízdní biologie: Zajímavý skupinový tok s prezentováním rýdovacích per. Hnízdí koloniálně na zemi, pod balvany, na skalních útesech nebo ve stromových dutinách. Vejce: 1, červenohnědě zbarvené. Sedí oba rodiče 40 až 46 dnů; 1 snůška. Nidikolní mláďata vzletná po 77 až 100 dnech. Potrava: Ryby (zejména létající), sépie, popř. korýši lovení potápěním z letu.