Čeleď: kaguovití (Rhynochetidae)
Kagu obývá Novou Kaledonii. Fosilní záznam je znám pouze jeden, a to z holocénu Nové Kaledonie (2 000-4 000 let). Řada znaků ukazuje na příbuznost s krátkokřídlými (zbarvení mláďat a vajec, anatomie, rozdílné zbarvení dospělých a nedospělých jedinců) (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1996). V rámci krátkokřídlých jsou pravděpodobně nejpříbuznější se slunatci (Eurypygidae) (Cracraft, 1981) (Ericson, et al., 2006) (Hackett, et al., 2008).
Kagu je nelétavý, měří 55 cm a váží 0,7-1,1 kg, variabilita není mezi pohlavími, ale v rámci sezóny. Zbarvení těla je šedé až bílé, křídla jsou černobíle pruhovaná. Zbarvení křídel je v klidu nenápadné, projeví se až při obhajobě teritoria nebo při jiné hrozbě. Přesto, že je kagu nelétavý, délka křídla není redukována, redukovány jsou pouze létací svaly. Umí pouze plachtit na krátké vzdálenosti. Jinak jsou křídla používána především k manévrování, během toku a při obhajobě teritoria. Má řadu unikátních znaků (roh podél nozder jako ochrana proti znečištění, 3x vyšší obsah hemoglobinu v krvi apod.). Kagu má velké oči, které jsou posunuty dopředu a umožňují binokulární vidění. Zobák je poměrně dlouhý, přizpůsobený ke sběru potravy v mělké opadance. Nohy jsou přizpůsobené k rychlému běhu po zemi. Drobivý prach je přizpůsobením na tropické vlhké podmínky. Pelichání je spojeno s prvními letními dešti (leden), pelichání letek probíhá během 2-5 měsíců. Zbarvení mláďat je tmavé, kryptické. Adultního šatu dosahují mláďata ve 2-3 letech, předtím vypadají napůl jako mláďata a napůl jako dospělí. Kagu obývá humidní lesy, ale dokáže využít i řadu dalších biotopů. Nocuje buď na zemi v krytu kořenů (pokud je chladno), nebo na stromech. Má velmi rychlé reakce na změny okolní teploty. Kagu má denní aktivitu, během nebezpečí vytváří štít z pruhovaných letek. Nocoviště na zemi jsou používána i několik let, dochází zde k hromadění trusu. Živí se živočišnou potravou, nejčastěji půdními červi. Žere také jedovaté mnohonožky. Nestrávenou potravu vyvrhuje v podobě vývržků.
Kagu je monogamní, má velmi omezenou reprodukci (1 mládě ročně), což kompenzuje dlouhověkostí (až 20 let). Kagu nemá přirozené predátory. Hnízdí většinou jednou do roka, námluvy zahrnují „display“ s roztaženými křídly a vztyčenou chocholkou. Hnízdo je jen kotlinka na zemi, samice snáší jedno vejce. Inkubují obě pohlaví (střídání po 24 hod), po dobu 33-40 dní. Mládě se líhne semi-prekociální, většinou nevidí. Zůstává v hnízdě po dobu asi tří dnů, pak následuje rodiče. Kryptické zbarvení mláďat dosahuje nevídané dokonalosti, mládě v nebezpečí rozprostře kolem sebe křídla a vypadá jako hromádka listí. Mládě nejdříve nocuje na zemi, později na stromech. Mládě je krmeno rodiči po dobu 14 týdnů, pak se rodina postupně rozpadá. Samci mohou hnízdit již ve druhém roce života, u samic tento údaj není známý.
Hlavní znaky: Připomíná spíše volavky (55 cm), biochemické analýzy však prokázaly, že patří do blízkého příbuzenstva slunatců. Nohy a dlouhý zobák (6,3 cm) jsou červené. Hlava s volnou chomáčovitou kšticí. Popelavě šedé volné peří je hnědě a šedě páskované. Silný a příjemný ranní zpěv. Samec o trochu větší. Křídla široká, krátká a zaoblená. Je téměř nelétavý. Má silné nohy, redukovaný zadní prst; je rychlý běžec. Potuluje se ve volných skupinách krajinou. Rozšíření: Nová Kaledonie (PA); husté horské lesy v blízkosti stojatých vod a ve skalnatých roklích. Stálý. Hnízdní biologie: Hnízdo s tenkou vrstvou listí na zemi. Vejce: 1, skvrnité. Pravděpodobně sedí oba rodiče asi 33 až 40 dní. Mládě nidifugní, ale ještě dalších 100 dnů závislé na rodičích. Potrava: Vyhmatává v půdě různé bezobratlé (zejména žížaly), které pak vyhrabává silným zobákem.