Otevřená encyklopedie chovu ptactva

Čeleď: kukačkovití (Cuculidae)

Z Ornitas
Toto je schválená revize této stránky, a zároveň nejnovější.
Přejít na:navigace, hledání

Kosmopolitní čeleď, centrum výskytu se nachází v tropech. Hnízdní parazitismus se pravděpodobně vyvinul dvakrát nezávisle na sobě. Vztahy mezi jednotlivými podčeleděmi jsou nejisté. Nejstarší fosilní záznamy pocházejí z eocénu. Fosilní nálezy indikují vznik čeledi v mírném pásu. Předpokládá se, že (1) novosvětské a starosvětské kukačky jsou oddělené skupiny, (2) starosvětské kukačky jsou příbuzné s rody Ceuthmochares a spol., (3) a jsou sesterské s rodem Centropus, (4) novosvětské Coccyzinae jsou příbuzné podčeledi Crotophaginae, (4) tyto skupiny jsou sesterskými pro pozemní kukačky (Neomorphinae). Jsou členěny do následujících podčeledí (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1997):
(1) Cuculinae - parazitické, Starý svět.
(2) Phaenicophaeinae - neparazitické, Starý svět.
(3) Centropodinae - Starý svět, neparazitické.
(4) Coccyzinae - Nový svět, neparazitické.
(5) Crotophaginae - Nový svět, neparazitické s kooperativním hnízděním.
(6) Neomorphinae - Nový svět, částečně parazitické.
Jsou to malí až středně velcí ptáci (16-70 cm, 17-550 g) se zygodaktilní nohou. Mají většinou dlouhý ocas, létají buď plachtěním nebo aktivně. Mají zakulacená křídla a opeřenou rozdvojenou kostrční žlázu. Mají kratší nohy, kromě pozemních kukaček. Opeření je poměrně hebké, rod Phoenicophaeus (Indie) má peří na bradě rozdvojené (hmatová pera). Jsou často kovově zbarvené. Kryptické zbarvení je typické pro hnízdní parazity. Pohlavní dimorfismus ve zbarvení je typický pro podčeleď Cuculinae. Samci bývají o něco větší než samice. U kooperativně hnízdících kukaček (podčeleď Crotophaginae) jsou samice větší než samci (hlavní samice je největší). Někdy jsou samice větší i u monogamních druhů (rod Centropus). Reverzní dimorfismus ve velikosti je u kukaček spojen s agresivitou a ne s typem reprodukčního systému. Pelichání letek je různé u jednotlivých podčeledí, může být zpožděné. Obývají řadu biotopů, nejčastěji lesních. Některé druhy obývají porosty pobřežního rákosu (C. canorus) nebo mangrove (rod Coccyzus) či savanu (Chrysococcyx klaas). Skalnaté biotopy obývá Saurothera longirostris (Karibik), suché biotopy obývá rod Geococcyx. Některé druhy jsou vysokohorské, vyskytují se až do 3 000 m n. m. (např. Clamator jacobinus). Jsou většinou solitérní a denní. Zástupci podčeledi Crotophaginae mají nižší metabolismus (chladová adaptace). Rod Geococcyx naopak zvyšuje metabolismus (adaptace proti přehřátí). Některé druhy mají solné žlázy a nemusí pít (rod Geococcyx). Proti predaci se mláďata některých druhů (podčeledi Crotophaginae a Centropodinae) brání tím, že vylučují zapáchající látku z kloaky. Podobnou látku využívá také rod Geococcyx. Živí se většinou hmyzem, jsou specialisté na housenky (také jedovaté). Loví také ostatní bezobratlé nebo drobné obratlovce. Rod Centropus často krade mláďata jiným ptákům, je největším potravním oportunistou. Plody jsou hlavní složkou některých starosvětských kukaček (rody Eudynamis a Microdynamis). Většinou loví z posedu, na zemi pravidelně loví rody Geococcyx a Crotophaga. Rod Geococcyx loví podobně jako kulíci, většinou však drobné obratlovce. Umí lovit také chřestýše. V tropickém lese některé druhy pravidelně následují mravence.
Starosvětské parazitické druhy se o mláďata nestarají, nechávají je v hnízdech jiných ptáků. Často napodobují zbarvení vejce hostitele (dědí se po maternální linii). Mláďata jsou většinou holá, kromě Chrysoccocyx lucidus (Nový Zéland). Parazitismus však nevyužívají všechny druhy, některé jsou monogamní. Tvar hnízda se liší mezi jednotlivými podčeleděmi. Phaenicophaeinae staví mělké hnízdo, Centropodinae staví uzavřené hnízdo, Coccyzinae a Crotophaginae staví miskovité hnízdo. V rámci Neomorphinae jsou parazitické pouze druhy rodu Dromococcyx. Doba hnízdní péče je u parazitických kukaček dvakrát delší než u ostatních druhů. U monogamních druhů se starají oba jedinci. Kooperativní druhy (Crotophaginae) mají také hlavního samce a samici, které tvoří jádro skupiny. Některé kukačky jsou polyandrické, samice se páří s více samci (rod Centropus). U tohoto rodu jsou malé snůšky, krátká inkubace a rychlý vývoj mláďat. U Centropus grillii dokonce samcům chybí jedno varle. Jedná se o jediný případ polyandrie u ptáků, kteří mají nidikolní mláďata. Většina tropických druhů hnízdí v období dešťů. Námluvy jsou spíše výjimečným jevem, například u rodu Geococcyx nosí samec samici dárky (potrava). Některé druhy při toku využívají ocas. Řada druhů během námluv vokalizuje. U parazitických druhů mládě po vylíhnutí vyhazuje mláďata nebo vejce hostitelského druhu. Někdy hostitel vejce nepřijme, při snášení samice kukačky často spolkne jedno hostitelské vejce. V jedné sezóně může samice snést až 15 vajec. Hostitelské druhy se brání tím, že zvyšují variabilitu zbarvení vlastních vajec („arm races“). U kooperativních druhů snáší ve skupině více samic do jednoho hnízda, mláďata nedispergují všechna, některá zůstanou jako „helpers“. Také u rodu Geococcyx někdy snáší více samic do jednoho hnízda.

Druhy