Čeleď: lelkovití (Caprimulgidae)

Lelci mají kosmopolitní rozšíření, kromě polárních oblastí. Nejstarší fosílie jsou známé z oligocénu (32-30 mil. let), podle DNA hybridizace jsou nejpříbuznější potu (Nyctibiidae) (Sibley & Ahlquist, 1990). Dělí se do dvou podčeledí: (1) Chordeilinae a (2) Caprimulginae (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1999).
Jsou to středně velcí ptáci (15-40 cm), s relativně dlouhými křídly. Samci jsou o něco větší než samice. Mají velkou hlavu. Čelisti jsou široce roztažitelné, a to jak horizontálně tak i vertikálně. V okolí zobáku mají výrazná hmatová pera, chybí pouze u rodu Eurostopodus. V oku mají tapetum lucidum. Jsou dobří letci. Nohy jsou velmi krátké, ale po zemi se pohybují poměrně dobře. Na středním prstu mají hřebínek, sloužící během čištění peří. Mezi prsty je bazální membrána. Termoregulaci zajišťují především „hrdelním“ dýcháním. Za nízkých teplot dokáží snížit metabolismus, nejvýraznější je to u Phalaenoptilus nutallii (S. Amerika, tělní teplota klesá na 5°C). Zbarvení těla je kryptické, rod Macrodipteryx má prodloužené letky (M. vexillarius) nebo krovky (M. longipennis). Pelichání ručních letek je descendentní, pelichání ocasu je centrifugální, výjimky jsou u rodu Caprimulgus. Centrum rozšíření je v tropech, vyskytují se od pouští po deštný les. Nejčastějším biotopem je polo-otevřená krajina. Nejvíce pouštní je Caprimulgus aegyptius. Mají noční aktivitu, dny tráví na zemi, na stromech anebo na skalách. Vodu pijí přímo za letu z vodní hladiny. Mají výrazné hlasové projevy. Loví většinou hmyz ve vzduchu, loví nejčastěji ráno a večer.
Jsou teritoriální, často hnízdí na zemi. Na stromech občasně hnízdí C. binotatus (Afrika) a C. enarratus (Madagaskar). Svazky jsou trvalé, rod Macrodipteryx je pravděpodobně polygynní. Při obhajobě teritoria často tleskají křídly a ukazují nápadné bílé pole v křídlech. Koloniálně hnízdí pouze Chordeiles rupestris (J. Amerika). Samice většinou snáší 1-2 vejce, doba inkubace trvá 16-22 dní. Mláďata se líhnou asynchronně, mají prachové opeření. Rodiče je krmí po dobu 16-35 dní.

Hlavní znaky: Středně velcí, většinou samotářsky žijící, noční a soumrační ptáci (19 až 40 cm, 40 až 120 g). Plochá hlava, zobák krátký, malý a široký, většinou s vibrisy. Velké oči. Nohy krátké, většinou opeřené. Dlouhá, špičatá křídla. Let velmi obratný, připomíná netopýry. Ocas středně dlouhý až dlouhý, hranatý nebo vidličnatý. Dva druhy s dlouhými vlajkovými pery na ocase nebo křídlech. Malé, slabé nohy s hřebínkovitým drápem na prostředním prstu. Maskovací opeření - hnědé a šedé pruhované. Samci často s bílými skvrnami, které ukazují při tokovém letu. Jeden druh hibernuje. Rozšíření: Světové, kromě severní Holarktidy a AN; lesy, buš a polopouště. Některé druhy jsou tažné, táhnou ve volných skupinách. Hnízdní biologie: Hnízdo na zemi.Vejce: 1 až 2, maskovaná, bílá až růžová; černě, šedě a fialově mramorovaná nebo skvrnitá. Sedí oba rodiče 16 až 22 dní; 1 hnízdění. Mláďata nidikolní, 16 až 35 dní v hnízdě. Potrava: létající hmyz.

Druhy