Čeleď: mandelíkovití (Coraciidae)

Příbuznost starosvětských mandelíků s ostatními čeleděmi srostloprstých není dosud uspokojivě objasněna. Mezi nejpříbuznější skupiny patří pravděpodobně vlhy (Meropidae) (Prum, et al., 2015). Vznikli nejspíše v eocénu.
Středně velcí ptáci (25-45 cm), často využívají lov z posedu. Mají poměrně krátké a silné nohy. Noha je syndaktilní, hlava je relativně velká. Rod Eurystomus má širší zobák, připomínající zobák lobošů (Eurylaimidae). Za letu připomínají dravce. Zbarvení je velmi pestré, opeření je velmi tuhé. Některé druhy mají prodloužená střední ocasní pera. Pohlavní dimorfismus není výrazný. Pelichání probíhá v období hnízdění, výměna letek je descendentní. Zbarvení nedospělých jedinců je podobné adultnímu šatu. Centrum rozšíření čeledi je v tropech, většinou obývají otevřené biotopy. Některé druhy jsou lesní (např. rod Eurystomus) a jiné spíše savanové (rod Coracias). V místě sympatrického výskytu jsou biotopově odděleni. Jsou teritoriální a solitérní. Teritorium obhajují pomocí „display-flights“. Mají denní aktivitu. U rodu Coracias někdy dospělí samci tolerují přítomnost nedospělých jedinců v teritoriu. Jsou spíše generalisté, živí se hmyzem a drobnými obratlovci. Většinou loví z posedu, rod Eurystomus loví za letu. Někdy loví hmyz pomocí „gleaning“.
Hnízdí v dutinách, často je opakovaně využívají. Hnízdní dutinu nevystýlají. Jsou monogamní, někdy mají příbuzenské „helpers“. Samice snáší 2-4 vejce, inkubuje pouze samice. O mláďata se starají obě pohlaví. Mláďata se líhnou holá a nidikolní, vzletnosti dosahují ve 25-30 dnech života.

Hlavní znaky: Snad blízce příbuzní vlhám. Středně velcí až velcí podsadití ptáci se silným, širokým a hákovitým zobákem (25 až 45 cm, 100 až 200 g). Hlava velká. Křídla dlouhá, špičatá. Let rázný a agilní. Ocas krátký až středně dlouhá, hranatý, někdy s dlouhými postranními pery. Nohy krátké, chodidla slabá. Vnitřní prsty syndaktylní, vnější volné. Peří nádherně modré, zelené a šedé, u obou pohlaví stejné. Žijí jednotlivě na stromech, hluční. Rozšíření: WP, EP, AF, OR, AU; lesy, buš, step, také kulturní krajina. Některé druhy táhnou. Hnízdní biologie: Tok s přemety. Hnízda v dutinách stromů, v zemních norách a ve starých zdech. Vejce: 2-4, bílá, 10 až 17 g. Sedí oba rodiče 17 až 19 dnů. Mláďata v hnízdě 25 až 30 dnů. Potrava: Hmyz chytaný v letu, drobní obratlovci.

Druhy