Čeleď: momotovití (Momotidae)
Stř. a J. Amerika. Vznikli pravděpodobně v eocénu. Na základě sekvenace DNA jsou příbuzní vlhám (Meropidae), ledňáčkům (Alcedinidae) a todiům (Todidae) (Prum, et al., 2015). Tyto čeledi spojuje mimo jiné tvar kolumely. Nejstarší fosílie jsou známé z oligocénu Švýcarska (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 2001).
Středně velcí ptáci (16-48 cm), arboreální. Vzhledem připomínají vlhy. Hrany zobáku jsou vroubkované, s výjimkou Hylomanes momotula. Vroubkování je variabilní podle potravního chování druhu. Vroubkovaný zobák mají druhy, které loví létající hmyz. Hmatová pera jsou dobře vyvinuta, u některých druhů jsou prohnutá. Nohy jsou krátké a syndaktilní. Křídla jsou relativně krátká a zakulacená. Prostřední pera ocasu jsou prodloužená, na konci se rozšiřují. Často mají před koncem per kus ostnu holý a na konci opět s opeřením. Vizuální signalizace je tedy zajištěna i při sevřeném ocasu. Zbarvení je kombinací zelené, modré a rezavé barvy. Samci a samice jsou podobně zbarveni, samci jsou o něco větší. Mláďata nemají prachový šat, roste jim rovnou adultní opeření. Výjimkou je Aspatha gularis obývající hory střední Ameriky. Obývají většinou zalesněné biotopy, od deštného po opadavý les. Většinou se vyskytují ve středních patrech porostu. Většinu času tráví při posedu na větvi, jsou poměrně nenápadní. V otevřené krajině žijí hlavně Momotus mexicanus a Hylomanes momotula. Loví z posedu, živí se většinou hmyzem, obojživelníky nebo plody.
Hnízdí v norách, které hrabou obě pohlaví. Hnízdí solitérně a jsou monogamní. Samice snáší 3-5 vajec, inkubují obě pohlaví. Doba inkubace trvá 15-22 dní, mláďata se líhnou holá a slepá. Krmena jsou oběma rodiči pod dobu 24-38 dní. Rodiče neodnášejí trus, mláďata jsou před vylétnutím velmi zašpiněna.
Hlavní znaky: Malí až středně velcí ptáci, blízce příbuzní todiům, kterým se nepodobají (16 až 48 cm). Dlouhý ocas, zobák silný, zahnutý, dlouhý a špičatý. Křídla krátká, zaoblená. Ocas dlouhý, tuhý, částečně jen s holými ostny. Nohy krátké, prsty jako ledňáček. Volné peří, zářivě zelené, modré, hnědé, často s černou skvrnou na hrudi a kolem očí. Samice a samci jsou si velmi podobní. Sedí často dlouho bez pohybu. Rozšíření: NT; tropické lesy, často blízko řek. Netažní. Hnízdní biologie: Hnízdo na konci dlouhé nory v břehu. Vejce: 3 až 5, bílá, sedí oba rodiče 15 až 22 dní. Nidikolní mláďata 24 až 38 dní v hnízdě. Potrava: Hmyz, který chytají v letu, předtím vyhlížejí z pozorovatelny; také drobní plazi a plody.
Druhy
- momot modrohrdlý (Aspatha gularis)
- momot skořicový (Baryphthengus martii)
- momot rezavohlavý (Baryphthengus ruficapillus)
- momot modrobrvý (Electron carinatum)
- momot širokozobý (Electron platyrhynchum)
- momot skořicovobřichý (Eumomota superciliosa)
- momot trpasličí (Hylomanes momotula)
- momot horský (Momotus aequatorialis)
- momot hnědokápý (Momotus mexicanus)
- momot černolící (Momotus momota)