Otevřená encyklopedie chovu ptactva

Čeleď: myšákovití (Coliidae)

Z Ornitas
Toto je schválená revize této stránky, a zároveň nejnovější.
Přejít na:navigace, hledání

Výlučně africká čeleď, nejstarší záznam pochází ze středního eocénu Německa a Francie (43-49 mil. let). Myšáci se člení do dvou podčeledí: (1) Coliinae a (2) Urocoliinae (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 2001).
Jsou to středně velcí ptáci (29-38 cm) s dlouhým ocasem (2/3 celkové délky). Mají vztyčitelnou chocholku, zobák je krátký a zahnutý. Samec a samice jsou podobní, zbarvení těla je šedé až hnědé. V keřích se pohybují velmi obratně, při prolézání se často opírají o ocas a zobák. Na noze je 1. a 4. prst reversibilní, noha může být podle potřeby anizodaktilní – pamprodaktylní. Nohy jsou posunuty dopředu, díky tomu většinou na větvi spíše visí. Letem připomínají hrabavé, za krátkých rychlých úderů s pauzami. Krycí peří pokrývá celé tělo rovnoměrně, chybí prachové peří. Paosten je dobře vyvinutý (4/5 délky krycího pera). Opeření postrádá koncové háčky (adaptace k prolézání keřů). Pelichají v průběhu celého roku, sezónní pelichání bylo zjištěno v jižní Africe. Pelichání letek je nepravidelné. Obývají širokou škálu biotopů, vyhýbají se hustým deštným lesům. Obývají také sekundární porosty. Rod Urocolius je biotopově méně náročný a obývá také Sahel. Většinou létají v hejnech o několika jedincích, dokonce i v hnízdním období. Jsou velmi sociální, vše dělají dohromady (nocování, prachové lázně, „allopreening“). Skupiny mají hierarchii, sváry nejsou vzácností. Často nocují pospolitě v „hroznech“, udržují tím teplotu. Dokáží upadnout do stavu letargie, je to indukováno sníženou potravní nabídkou a noční teplotou. Většinou se ale snaží udržet „při smyslech“, aby mohli reagovat na predátora. Živí se většinou plody, občas také listy, květy a nektarem. Nemají slepá střeva, mají velmi rychlý metabolismus.
Hnízdí v semikoloniích, svazky jsou monogamní a dlouhodobé. V průběhu hnízdění využívají příbuzenské „helpers“. Mohou hnízdit v průběhu celého roku. Během námluv obě pohlaví poskakují po větvi. Hnízdo je miskovité, nejčastěji umístěno v trnitém keři. Samice snáší 2-3 vejce, doba inkubace trvá pouze 12 dní. Mláďata jsou nidikoní, u rodu Urocolius mají zduřelou spodní čelist (žebrání o potravu). Rodiče krmí mláďata vyvržením potravy, po dobu dvou týdnů. Mláďata pak doprovázejí rodiče.

Druhy