Čeleď: rybákovití (Sternidae)
Kosmopolitní čeleď, blízce příbuzní s rackům a zobounům (Baker, Pereira, & Paton, 2007). Třetina druhů náleží do rodu Sterna, „chocholatí“ rybáci náleží do rodu Thalasseus a jsou koloniální, „velkozobí“ rybáci zahrnují rody Gelochelidon, Hydroprogne a Phaetusa, „mokřadní“ rybáci patří do rodu Chlidonias, zbytková skupina zahrnuje rody Anous, Gygis a Procelsterna. Vlastní skupinu má také rybák inka (Larosterna) (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1996).
Středně velcí ptáci (20-56 cm), jsou více specializovaní než rackové, loví ze vzduchu. Nemají pohlavní dimorfismus ve zbarvení, samci jsou o něco težší než samice. Tělo je velmi štíhlé, nohy jsou krátké a křídla úzká a dlouhá. Samci mají delší zobák. Odvozenější druhy mají vidličnatě vykrojený ocas. Zbarvení je variabilní, nejčastěji však svrchu šedé a zespodu bílé. Výrazné zbarvení je u rodu Larosterna. Na hlavě často mají černou čepičku. V oku mají podobně jako rackové olejové kapénky, které umožňují vidění v mlze. Tmavě zbarvení rybáci nejsou tak adaptovaní k lovu z výšky jako světlé formy. Mláďata umí velmi dobře plavat, obzvláště je-li nablízku predátor. Nedospělí jedinci jsou tmavší než adultní. Pelichání letek může probíhat v hnízdní sezóně, nebo až po jejím ukončení. Pelichání je postupné, u tropických druhů trvá déle. Gygis alba může pelichání přerušit. Vyskytují se ve vnitrozemí (11 druhů) i na pobřeží, v mimohnízdním období se první skupina přesouvá na pobřeží (např. rod Anous). Mezi mořské druhy patří Sterna aleutica a Sterna fuscata. Některé druhy jsou specializovány na mokřady (rod Chlidonias). Jsou koloniální. Většina druhů má denní aktivitu. Loví ve vodě, pouze rod Gelochelidon umí lovit na souši. Jsou specializovaní k lovu ryb, ale využívají také jiné způsoby lovu. Sterna virgata (Arktida) často loví létající hmyz. Umí také lovit podobně jako zobouni (Hydroprogne caspia), ale jen krátce. Často také využívají kleptoparazitismus. Postupně s věkem se jednotlivé metody optimalizují.
Jsou většinou monogamní, tria a samičí páry byly zaznamenány u Hydroprogne caspia, S. hirundo a S. dougallii. Nicméně, velké snůšky, které tyto svazky indikují, byly zaznamenány u řady dalších druhů. Hybridizace mezi druhy jsou méně časté než u racků. Hnízdí většinou sezónně, někdy však není hnízdění v rámci kolonie synchronizováno (Sterna fuscata). První hnízdění nastává ve 3-4 letech života, u některých druhů dokonce později. Hnízdí v tradičních koloniích (kromě S. albifrons, S. antillarum). S. balaenarum hnízdí sice v koloniích, ale hnízda jsou od sebe umístěna velmi daleko. Podobně hnízdí také S. acuticauda, hnízdní kolonie však zahrnují jen asi tucet párů. Nejhustější kolonie mají chocholatí rybáci. Jsou teritoriální a obhajují okolí hnízda. Hnízdo často brání vzdušnými nálety. Námluvy zahrnují svatební lety, ale také pozemní tok. Hnízdí často na zemi, je to často jen jamka. Rod Chlidonias staví plovoucí hnízda. Na stromech hnízdí rod Gygis, vejce klade přímo na větev. Další stromoví hnízdiči staví hnízdo (Anous tenuirostris). Některé druhy hnízdí na skalách (Anous stolidus). Velikost snůšky je variabilní, pohybuje se mezi 1-3 vejci. V nepříznivých dobách jsou snůšky menší. S. dougallii a Anous například snáší jen jedno vejce. Inkubují obě pohlaví, doba inkubace trvá 21-28 dní. Druhy, které snáší tři vejce, zasedají až na druhé vejce (třetí vejce je nejmenší). Třetí mládě často hledá pomoc v cizích rodinách. Mláďata se líhnou opeřená a nidikolní, jsou buď krmena potravou z volete, nebo přímo ze zobáku. U chocholatých rybáků a S. fuscata se mláďata formují do školek, které hlídá několik dospělých jedinců. U školkových druhů rodiče rozpoznají svá mláďata (rod Thallaseus, S. fuscata). Při donášení potravy mláďatům je velmi častý kleptoparazitismus mezi adultními jedinci. S. paradisea žije ve „věčném“ světle.
Hlavní znaky: Malí až středně velcí ptáci (20 až 56 cm). Štíhlé tělo, dlouhý vidličnatý ocas a dlouhý přímý zobák. Křídla dlouhá, štíhlá, krátké nohy, prsty s plovací blánou. Rozšíření: Moře mírného a teplého pásma. Někteří hnízdí v severnějších oblastech a ti jsou tažní. Hnízdní biologie: Hnízdí v kotlince na zemi v písku či hlíně. Vejce: 1 až 3. Potrava: Vodní živočichové.
Druhy
- nody bělotemenný (Anous minutus)
- nody obecný (Anous stolidus)
- nody tenkozobý (Anous tenuirostris)
- rybák černozobý (Gelochelidon nilotica)
- nody bělostný (Gygis alba)
- rybák velkozobý (Hydroprogne caspia)
- rybák bahenní (Chlidonias hybridus)
- rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus)
- rybák černý (Chlidonias niger)
- rybák inka (Larosterna inca)
- rybák žlutozobý (Phaetusa simplex)
- nody bělavý (Procelsterna albivitta)
- nody šedý (Procelsterna cerulea)
- rybák ostroocasý (Sterna acuticauda)
- rybák malý (Sterna albifrons)
- rybák novozélandský (Sterna albostriata)
- rybák aleutský (Sterna aleutica)
- rybák uzdičkový (Sterna anaethetus)
- rybák nejmenší (Sterna antillarum)
- rybák říční (Sterna aurantia)
- rybák damarský (Sterna balaenarum)
- rybák rajský (Sterna dougallii)
- rybák Forsterův (Sterna forsteri)
- rybák černohřbetý (Sterna fuscata)
- rybák jihoameritský (Sterna hirundinacea)
- rybák obecný (Sterna hirundo)
- rybák chilský (Sterna lorata)
- rybák tichomořský (Sterna lunata)
- rybák australský (Sterna nereis)
- rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea)
- rybák bělolící (Sterna repressa)
- rybák arabský (Sterna saundersi)
- rybák běločelý (Sterna striata)
- rybák bělotemenný (Sterna sumatrana)
- rybák amazonský (Sterna superciliaris)
- rybák bělohlavý (Sterna trudeaui)
- rybák karguelenský (Sterna virgata)
- rybák jižní (Sterna vittata)
- rybák oranžovozobý (Thalasseus bengalensis)
- rybák chocholatý (Thalasseus bergii)
- rybák čínský (Thalasseus bernsteini)
- rybák západní (Thalasseus elegans)
- rybák královský (Thalasseus maximus)
- rybák severní (Thalasseus sandvicensis)