Čeleď: tenkozobcovití (Recurvirostridae)

Kosmopolitní čeleď, kromě severních oblastí Holarktidy. Centrum rozšíření je v Austrálii. Fosilní záznamy jsou známé až z kenozoika, mezi nejbližší příbuzné patří podle morfologických znaků srpatky (Ibidorhynchidae) a ústřičníci (Haematopodidae), totéž podporuje analýza DNA znaků (Baker, Pereira, & Paton, 2007). Rody Himantopus a Recurvirostra jsou prakticky kosmopolitní, Cladorhynchus se vyskytuje pouze v Austrálii. Poslední zmíněný rod vykazuje přechodné znaky mezi oběma kosmopolitními rody.
Jsou to štíhlí ptáci s velmi dlouhým tenkým zobákem, u rodu Recurvirostra je zobák zahnutý nahoru, je na bázi zploštělý a uvnitř jsou lamely k filtraci. Rod Himantopus má zobák rovný a bez lamel, rod Cladorhynchus má v zobáku také lamely. Nohy jsou dlouhé, rod Cladorhynchus postrádá zadní prst. Mezi předními prsty mají malou plovací blánu, u rodu Cladorhynchus je plovací blána dobře vyvinuta. Často jsou černobíle zbarvení, R. novaehollandiae (Austrálie) a R. americana (S. Amerika) mají hlavu a krk okrově-červenohnědou. H. novaezelandiae (Nový Zéland) je celý černý. Zbarvení v hnízdním a mimohnízdním období je podobné, také zbarvení nedospělých jedinců je podobné adultnímu šatu. Letky a ocasní pera pelichají v období hnízdění.
Obývají mělké vody, kde hledají drobné bezobratlé. Rody Recurvirostra a Cladorhynchus preferují slaná jezera, kde je dostatek drobných korýšů, rod Himantopus je spíše oportunista. Některé druhy (R. andina, Andy) obývají jezera do 5 000 m n. m. Mají většinou denní aktivitu, některé druhy byly pozorovány během lovu v noci (taktilní lov). Nejsou teritoriální, s výjimkou H. novaezelandiae (obhajuje teritorium v průběhu celého roku). V pohnízdním období jsou gregaričtí. Živí se většinou drobnými bezobratlými (rody Recurvirostra a Cladorhynchus často žerou korýše, rod Himantopus loví spíše hmyz, měkkýše a červi. Rody Recurvirostra a Cladorhynchus často filtrují, rod Himantopus často loví výpady zobáku, celkově však převládá taktilní způsob lovu. Filtrující druhy pohybují zobákem ze strany na stranu. H. novaezelandiae občas loví podobně jako slukovití (Scolopacidae), za pomalé chůze kole sebe „píchá zobákem“ nebo obrací kamínky.
Hnízdí podle období hojnosti potravy, nejsou věrni hnízdištím. Největším oportunistou je rod Cladorhynchus. Obvykle hnízdí v koloniích, kromě H. novaezelandiae. Nejpočetnější kolonie vytváří rod Cladorhynchus. Svazky mohou být dlouholeté až celoživotní (rod Cladorhynchus), jsou monogamní. K párování dochází v průběhu migrace. Námluvy zahrnují kývání zobákem a čištění peří. Námluvy jsou podobné u všech rodů, v zajetí někdy dochází ke křížení (H. himantopus x R. americana). Snášejí 3-4 vejce, pozdní snůšky jsou menší. Inkubace začíná obvykle s posledním vejcem, inkubují obě pohlaví. Doba inkubace trvá 19-26 dní, líhnutí je synchronní. Mláďata jsou prekociální a krypticky zbarvená, kromě rodu Cladorhynchus (bílá mláďata), sdružují se do školek. Rodiče se o mláďata starají po velmi různou dobu, několik týdnů až měsíců. Nejdelší dobu péče má H. novaezelandiae.

Hlavní znaky: Středně velcí bahňáci s dlouhýma štíhlýma nohama (30 až 50 cm, 140 až 435 g). Zobák dlouhý, bud' rovný (pisila), nebo výrazně nahoru ohnutý (tenkozobec). Křídla dlouhá, zašpičatělá. Ocas krátký. 3 prsty částečně s plovacími blánami, zadní prst rudimentární. Opeření většinou černobílé, šedé nebo hnědé. Obě pohlaví stejně zbarvená. Rozšíření: WP, EP, AF, OR, AU, NA, NT; bažinatá území okolí slaných i sladkých vod. Severní druhy táhnou. Hnízdní biologie: Hnízda v koloniích, jen částečně vystlané kotlinky. Vejce: 4 (vzácně 2 až 5), nenápadná. Sedí oba rodiče 22 až 28 dní. Nidifugní mláďata vzletná po 28 až 42 dnech. Potrava: Drobná vodní zvířena, loví kořist jako sluka zobákem v zemi (pisila) nebo pohyby zobákem vodou do stran (tenkozobci).

Druhy