Čeleď: todiovití (Todidae)
Obývají Velké Antily. Mezi nejpříbuznější patří pravděpodobně momoti (Momotidae) (Prum, et al., 2015). Společný předek (rod Palaeotodus) byl dříve široce rozšířen po celé severní polokouli. Rod Todus je fosilně dokumentován z období před 6-7 mil. let. Od ostatních srostloprstých se oddělili pravděpodobně před 30 mil. let (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 2001).
Malí ptáci (9-12 cm), vzhledem připomínají pěvce nebo kolibříky. Zobák je poměrně dlouhý, hrany jsou vroubkované. Zobák je zploštělý, specializovaný ke „gleaning“. Zbarvení je většinou svrchu zelené, zespodu špinavě bílé. Mezi pohlavími nejsou nápadné rozdíly ve zbarvení, kromě zbarvení duhovky. Pelichání ručních letek je descendentní, pelichání loketních letek má dvě centra (S4, S5). Noha je syndaktilní. Jednotlivé druhy jsou rozděleny na altitudinálním gradientu, obývají většinou střední stromová patra. Mají tendenci využívat otevřenější biotopy, kde je dostatek posedů. Jinak je jejich preference velmi široká. Jsou většinou solitérní, někdy mohou vytvářet menší hejna. Dokáží měnit tělní teplotu podle teploty okolí, podobně jako manekýni, kolibříci a strdimilové. Dokáží upadnout do stavu strnulosti, podobně jako někteří rorýsi, kolibříci, lelci a myšáci. Živí se většinou hmyzem, nejčastěji cvrčky, brouky, motýli a mouchami. Někdy také žerou plody. Loví metodou vzdušného „gleaning“ ze spodní strany listů.
Jsou monogamní, páření předchází ritualizované námluvy (ukazování boků). Jsou teritoriální, hnízdí v norách. Využívají každoročně stejné teritorium, ale každý rok hrabou novou noru. V hrabání se střídají obě pohlaví. Samice snáší 1-5 vejce, inkubují obě pohlaví. Doba inkubace trvá 21-22 dní. Líhnutí je asynchronní, mláďata jsou altriciální a nidikolní.
U Todus mexicanus jsou známi nepříbuzenští „helpers“, hnízdí kooperativně. Mláďata jsou v hnízdě po dobu 4-5 týdnů, po dobu tří týdnů je rodiče dokrmují.
Hlavní znaky: drobní zavalití ptáci s krátkým krkem a dlouhým, plochým, širokým a červeným zobákem (9 až 12 cm, 5,4 g), křídla krátká, zaoblená, krátký hranatý ocas, peří málo variabilní, svrchní strana zelená, spodina bílá se žlutými a rúžovými skvrnami, červená skvrna pod krkem, fosilní nálezy prokazují, že dnešní druhy jsou jen pozůstatkem dříve široce rozšířené skupiny, obě pohlaví se vzájemně podobají, žijí na stromech v párech, jsou krotcí. Rozšíření: endemiti karibské oblasti (NT); lesy, často v blízkosti vod, netažní. Hnízdní biologie: velmi teritoriální, částečně s hnízdními pomocníky, hnízdo je komůrka na konci asi 30 cm dlouhé nory ve svahu, vejce: 1 až 5, bílá; 25 % hmotnosti samice, oba partneři sedí asi 21 až 22 dnů, nidikolní mláďata pobývají v hnízdě 19 až 20 dnů, s pomocníky kratší dobu, často se krmí. Potrava: hmyz, velká spotřeba potravy.