Čeleď: vousákovití (Capitonidae)

Pantropičtí, největší druhová diverzita se vyskytuje v Africe. Fosilní záznamy pocházejí z eocénu. Dělí se do šesti podčeledí:
(1) Trachyphoninae (Trachyphonus) - Afrika, pozemní druhy.
(2) Lybiinae (Gymnobucco, Stactolaema, Pogoniulus, Buccanodon, Tricholaema, Lybius) - Afrika, stromoví ptáci.
(3) Calorhamphinae (Calorhamphus) - Malajsie.
(4) Megalaimatinae (Psilopogon, Megalaima) - JV Asie.
(5) Capitoninae (Capito, Eubucco) - J. Amerika.
(6) Semnornithinae (Semnornis) - J. Amerika.
Jednotlivé podčeledi se liší znaky na lebce, zobáku a ve zbarvení opeření. Na základě DNA analýzy je dobře patrné především rozdělení na asijské, africké a novosvětské druhy. Novosvětské druhy jsou nejodvozenější skupinou, ze které se vyvynuli tukani (Moyle, 2004).
Malí až středně velcí ptáci (9-35 cm) většinou s velkým zobákem. Některé druhy mají na zobáku výrazné zářezy (rod Lybius). Kolem zobáku mají řadu hmatových per. Kostrční žláza může být holá nebo opeřená. Líce jsou často holé a výrazně zbarvené. Nedospělí jedinci jsou tmavší než adultní. Pelichání letek začíná v druhé polovině hnízdění. Ruční letky pelichají descendentně, loketní letky pelichají směrem k tělu. Pelichání ocasu probíhá na obě strany od R2 a R4. Odlišné pelichání ocasu má rod Trachyphonus. Obývají biotopy, kde jsou alespoň nějaké stromy. Všechny druhy tesají hnízdní dutinu. Centrum rozšíření je v deštném lese. Ostatní druhy se vyskytují buď v ekotonech, nebo v řídce zalesněných biotopech. Sympatrické druhy se většinou liší velikostí. Některé druhy formují v pohnízdní době hejna. Živí se většinou plody, mláďata jsou krmena hmyzem. Hmyz ve větší míře žerou jen některé rody (Pogoniulus, Tricholaema, Stactolaema a Lybius). Asijské a americké rody občas loví štíry.
Hnízdí většinou v období dešťů, u většiny druhů mohou jedinci hnízdit již v prvním roce života. U více sociálních druhů často využívají příbuzenské „helpers“. Většina druhů je monogamních a teritoriálních. Koloniálně hnízdí rod Gymnobucco. Často využívají duetové zpěvy. Během námluv samec krmí samici. Rod Tricholaema postrádá námluvy. Samice snáší 1-7 vajec, asijské druhy mají snůšky menší. Na inkubaci se podílí obě pohlaví a také „helpers“. Inkubace trvá 12-19 dní. Mláďata se líhnou holá a slepá. Rodiče odnášejí trus mláďat. Vývoj mláďat je pomalý, vzletnosti dosahují podle velikosti v 17-46 dnech života. Mohou hnízdit několikrát do roka.

Hlavní znaky: Malí až středně velcí, jednotlivě nebo v párech žijící ptáci (9 až 35 cm). Stromoví a málo aktivní. Hlava velká, krk krátký. Zobák velký, silný, zahnutý, špičatý a na okrajích často s ostrými zoubky. Výrazné vibrisy (vousy). Nohy krátké, zygodaktylní; prsty silné. Poskakují na zemi, jsou neohrabaní. Křídla krátká, zaoblená; špatní letci, a to jen na krátké vzdálenosti. Ocas krátký, hranatý. Nádherné peří s kontrastním zbarvením zelené rudé, modré a žluté skvrny. Samci a samice jsou velmi podobní. Rozšíření: AF, OR, NT; lesy, savany, a polopouště. Netažní. Hnízdní biologie: Hnízdo staví oba partneři a bývá jím nora ve svahu, v termitišti, nebo ve vývratu, popř. i opuštěné dutiny datlovitých. Vejce: 2 až 7. Sedí oba partneři 12 až 19 dnů. Mláďata zůstávají 17 až 46 dní v hnízdě; menší druhy je krmí vyvrhovanou potravou. Potrava: Plody, květy, pupeny, hmyz; pro větší druhy i menší obratlovci.

Druhy