Bakteriální onemocnění

Chlamydióza (Psitakóza / Ornitóza)

Původce: Chlamydia psittaci. Vážná zoonóza (přenosné na člověka – způsobuje těžké zápaly plic).
Jaké ptáky napadá: Všechny druhy ptáků, extrémně častá u korel, andulek a holubů.
Způsob nákazy: Vdechnutím vysušeného prachu z kontaminovaného trusu nebo nosních sekretů.
Průběh nákazy: Bakterie napadá vnitřní orgány a dýchací aparát. Způsobuje zánět spojivek, rýmu, ztížené dýchání a typický limetkově zelený až žlutý průjem (příznak poškození jater). Může probíhat i bezpříznakově.
Způsob léčby: Dlouhodobé podávání antibiotik ze skupiny tetracyklinů (Doxycyklin) po dobu 42 dnů.
Prevence: Karanténa nově nakoupených ptáků, PCR testování, zamezení prašnosti.
Návštěva veterináře: Kriticky nutná (vzhledem k riziku nákazy lidí a povinnosti hlášení).
Míra přežití: Vysoká při včasné léčbě, nízká u neléčených akutních případů.

Salmonelóza (Ptačí tyf)

Původce: Bakterie rodu Salmonella (např. S. typhimurium). Zoonóza.
Jaké ptáky napadá: Pěvci, kanáři, holubi, papoušci.
Způsob nákazy: Pozřením krmiva nebo vody kontaminované trusem hlodavců či divokých ptáků.
Průběh nákazy: Bakterie vyvolává těžkou sepsi (otravu krve) nebo zánět střev. Projevuje se vodnatým, páchnoucím průjmem, zvracením, rychlým hubnutím a někdy oteklými klouby na nohou a křídlech.
Způsob léčby: Cílená antibiotika na základě citlivosti (antibiotogramu), rehydratace.
Prevence: Deratizace chovů, ochrana krmiva před divokými ptáky a hlodavci.
Návštěva veterináře: Vysoká / urgentní (hrozí rychlá dehydratace a úhyn).
Míra přežití: Střední (pokud se začne léčit včas; mláďata hynou masivně).

Kolibacilóza

Původce: Escherichia coli (patogenní kmeny).
Jaké ptáky napadá: Všechny druhy; velmi citliví jsou drobní pěvci (astrildi) a papoušci.
Způsob nákazy: Fekální kontaminace vody, krmiva nebo vajec v hnízdě v důsledku špatné hygieny.
Průběh nákazy: Často sekundární infekce při oslabení organismu. Způsobuje záněty střev (průjem), záněty vzdušných vaků, u samic zánět vaječníků a vejcovodů. Způsobuje také "syndrom černého břicha" u mláďat v hnízdech.
Způsob léčby: Antibiotika (např. enrofloxacin, amoxicilin) dle citlivosti.
Prevence: Striktní hygiena napáječek a chovného prostředí, podávání probiotik.
Návštěva veterináře: Nutná pro určení správných antibiotik (častá rezistence E. coli).
Míra přežití: Střední až vysoká u dospělých, velmi nízká u novorozených mláďat.

Ptačí tuberkulóza (Mycobacterióza)

Původce: Mycobacterium avium. Potenciální zoonóza (nebezpečné pro lidi s oslabenou imunitou).
Jaké ptáky napadá: Starší papoušci (žako, amazoňané), brodiví a hrabaví ptáci.
Způsob nákazy: Pozřením trusu nakaženého ptáka, bakterie je extrémně odolná v prostředí (přežívá roky).
Průběh nákazy: Velmi pomalý, chronický (měsíce až roky). Vytvářejí se uzlíky (granulomy) ve střevech, játrech a slezině. Pták projevuje enormní chuť k jídlu, ale přesto drasticky hubne (tzv. "vysychání"), mívá matné a lámavé peří a občas kulhá.
Způsob léčby: Léčba se z etických a zdravotních důvodů (riziko pro lidi) obvykle neprovádí; doporučuje se utracení.
Prevence: Karanténa, nákup ptáků z prověřených chovů, důkladná dezinfekce agresivními přípravky.
Návštěva veterináře: Nutná pro diagnostiku (biopsie, PCR).
Míra přežití: Extrémně nízká (nevyléčitelné).

Mykoplazmóza

Původce: Mycoplasma gallisepticum, M. sturni.
Jaké ptáky napadá: Korely, andulky, kanáři, pěnkavovití.
Způsob nákazy: Kapénkovou infekcí (vzduchem), přímým kontaktem hlava na hlavu, přenosem z rodičů na vejce.
Průběh nákazy: Bakterie postihuje horní cesty dýchací a oční spojivky. Ptáci kýchají, mají výtok z nosu, oteklé dutiny pod očima (sinusitida) a slepená oční víčka. Může dojít k chronickému sípání.
Způsob léčby: Specifická antibiotika (Tylosin, Tiamulin, Enrofloxacin).
Prevence: Dobrá ventilace bez průvanu, karanténa, snižování prašnosti.
Návštěva veterináře: Nutná (vyžaduje cílená antibiotika, běžný penicilin na mykoplazmata nezabírá).
Míra přežití: Vysoká, pokud nedojde k rozvoji těžkého zápalu plic.

Stafylokokóza / Streptokokóza

Původce: Staphylococcus aureus, Streptococcus spp.
Jaké ptáky napadá: Všechny druhy okrasného ptactva.
Způsob nákazy: Přes rány na kůži, otlaky na nohách z nevhodných bidel nebo vdechnutím v prašném prostředí.
Průběh nákazy: Způsobuje lokální hnisavé záněty kůže, očí, nebo vážné otlaky na běhácích (tzv. bumblefoot), kdy noha oteče a pták nemůže sedět na bidle. Při průniku do krve vyvolává sepsi.
Způsob léčby: Chirurgické ošetření otlaků, lokální a celková antibiotika.
Prevence: Používání přírodních větví s kůrou různých průměrů namísto hladkých plastových/vysoustružených bidel, čistota podlahy.
Návštěva veterináře: Střední až vysoká (u těžkých otlaků nutná).
Míra přežití: Vysoká u kožních forem, nízká při celkové sepsi.

Pseudomonáza

Původce: Pseudomonas aeruginosa.
Jaké ptáky napadá: Všechny druhy, často papoušky chované v bytech.
Způsob nákazy: Pitím kontaminované stojaté vody (např. ze slizů usazených v neumytých miskách/napáječkách).
Průběh nákazy: Bakterie miluje vlhko. Napadá sliznice tlamy, volete a dýchacích cest. Způsobuje zánět volete, zvracení slizu, zápach z tlamy a dýchací potíže.
Způsob léčby: Antibiotika (např. Piperacilin, Marbofloxacin) – bakterie je vysoce rezistentní.
Prevence: Každodenní mechanické mytí a sušení napáječek, podávání čerstvé vody (ideálně filtrované nebo s kapkou octa).
Návštěva veterináře: Nutná z důvodu vysoké odolnosti bakterie vůči běžným lékům.
Míra přežití: Střední (závisí na rychlosti nasazení správných antibiotik).

Pasteurelóza (Choroba z kočičího kousnutí)

Původce: Pasteurella multocida.
Jaké ptáky napadá: Jakékoliv ptáky, kteří se dostanou do kontaktu s kočkou.
Způsob nákazy: Kousnutím, škrábnutím nebo pouhým olíznutím kočkou (bakterie je běžnou flórou v kočičích slinách).
Průběh nákazy: Extrémně agresivní a bleskový. Bakterie v ráně vyvolá masivní otravu krve (septicémii). Pták upadá do šoku, má horečku, je apatický a bez léčby hyne do 12–48 hodin od kontaktu.
Způsob léčby: Okamžité (v řádu hodin) injekční podání širokospektrých antibiotik (např. Amoxicilin-klavulanát).
Prevence: Striktní zamezení jakéhokoliv kontaktu koček s ptáky a voliérami.
Návštěva veterináře: Kriticky nutná / urgentní sekundy rozhodují. I pouhé škrábnutí bez viditelné krve vyžaduje antibiotika.
Míra přežití: Velmi nízká bez léčby (téměř 0 %), vysoká při podání antibiotik do 2 hodin od incidentu.

Kampylobakterióza

Původce: Campylobacter jejuni. Zoonóza.
Jaké ptáky napadá: Drobní pěvci (astrildi, kanáři), méně papoušci.
Způsob nákazy: Kontaminovanou vodou a vlhkým krmivem (vaječné míchanice).
Průběh nákazy: Bakterie kolonizuje střeva. Vyvolává žlutavý, hlenovitý až vodnatý průjem, dehydrataci a letargii. Mláďata v hnízdech hynou v důsledku podvýživy, dospělí ptáci chronicky chřadnou.
Způsob léčby: Antibiotika (např. Erythromycin, Azithromycin).
Prevence: Zamezení vlhkosti v krmítkách, nenechávat měkké krmivo v kleci déle než několik hodin.
Návštěva veterináře: Střední až vysoká (pro vyšetření trusu).
Míra přežití: Střední (u drobných pěvců hrozí rychlý kolaps z dehydratace).

Klostridióza (Enterotoxémie)

Původce: Clostridium perfringens, C. botulinum.
Jaké ptáky napadá: Lorisové (krmení nektarem), papoušci, vodní ptactvo.
Způsob nákazy: Pozřením zkaženého, zkvašeného krmiva, hnijícího ovoce nebo masa.
Průběh nákazy: Klostridie produkují v zažívacím traktu extrémně silné toxiny. Způsobují nekrózu střevní sliznice, těžký krvavý průjem, ochrnutí svalů (botulismus) a bleskovou smrt v důsledku šoku z intoxikace.
Způsob léčby: Specifická antibiotika (Metronidazol, Penicilin), podávání sorbentů (živočišné uhlí) a infuze.
Prevence: Pravidelné odstraňování nesnědeného ovoce a nektaru, hygiena.
Návštěva veterináře: Kriticky nutná / urgentní.
Míra přežití: Nízká (kvůli rychlému účinku toxinů).