Kachnička karolínská (Aix sponsa)
Život v přírodě
Rozšíření: téměř celé území USA od pobřeží Atlantického oceánu až po horské oblasti na západě. Na jihu zasahuje až na Floridu a vyskytuje se i na Kubě a přilehlých ostrovech. Na severu zasahuje až po severní hranici Nového Skotska. Biotop: Zarostlé bažiny, rákosové porosty rybníků a řek i další vodní plochy s pobřežnmí vegetací. Rozměry: Délka těla 40 - 50 cm, rozpětí křídel 70 - 75 cm, hmotnost 0,5 - 0,9 kg. Rozmnožování: Počet vajec 8 -12, inkubace kolem 26 - 27 dní. Potrava: Vodní rostliny, semena a bezobraltý živočichové.
Chovné zařízení
Pro tyto kachničky se nejlépe hodí zahradní voliéra se zimovištěm, jejíž součástí je i vodní plocha. Optimální je, pokud má voliéra na části plochy i přirozený kryt z keřů, pod kterými kachničky rády odpočívají. Dno voliéry je nejvhodnější vysypat vrstvou písku, protože trávník, pokud není voliéra dostatečně velká, brzy spasou. Vodní plocha musí mít odtok, aby byla snadno čistitelná. Vodu v ní je potřebné vyměňovat co nejčastěji, minimálně jednkrát týdně. Přes vodu by měl být položený kmen, na kterém kachničky rády odpočívají.
Chov
Pro hnízdění je nutné těmto kachnám zhotovit hnízdní budku z dutého kmene nebo prken o vnitřním průměru 40 - 50 cm a výšce 25 - 30 cm. Vstupní otvor má průměr 10 - 15 cm. Protože v přírodě kachny často hnízdí v dutinách stromů a to i ve značné výšce, je vhodné budku umístit pokud možno co nejvýše a vstup do ní umožnit pomocí žebříčku nebo silnější větve. Hnízdní dutinu je potřeba vystlat trochou sena. Z něho a prochového peří upravuje kachna své hnízdo.
Tok kačera bývá nejčastěji na vodní hladině. Kačer při něm provádí různé poklony, vypíná hruď a hlavu a snaží se kachnu co nejvíce zaujmout. Po vysezení vajec vylíhlá kachňata ihned po oschnutí následují kachnu a vyhledávají si potravu.
Tyto kachničky je možné bez problémů chovat s ostatními vodními ptáky. Protože jsou jedny z nejmenších, je potřebné vždy kontrolovat, aby je ostatní druhy neutiskovaly. Samotné kachničky chováme jen po jednotlivých párech. Samec si totiž obhajuje své teritorium a k jiným samců kachničky karolínské je v době hnízdění značně agresivní.
Krmení
Dospělé kachničky krmíme pšenicí, ječmenem, ovsem, obilnými šroty, vařenými a rozmačkanými okopanimami, zeleným krmivem, nastrouhanou zeleninou a ovocem a vařeným mletým hovězím nebo kuřecím masem. Vše je nožné nahradit kompletní krmnou směsí pro kachny a doplňovat pouze zelené krmivo a ovoce. K dispozici musí mít vždy k dispozici grit a písek.
Pro odchov kachňat je nejvhodnější použít kompletní krmnou směs pro výkrm kachňat a doplňovat pouze vaječnou směs a mleté maso, prože v přírodě se kachňata v prvním měsíci života živí až z 80% živočišnou potravou.
Klimatické podmínky V zimním odbobí je nutné, aby měly kachničky vždy k dispozici vodu k pití. Koupání není v zimě nutné, protože bývají značné problémy se zamrzáváním vodních ploch. Přezimování je možné v chráněném přístřešku, který je suchý, baz průvanu a na podlaze je rozprostřena dostatečná vrstva podestýlky. V takovém případě není nutné přitápění a je za potřebí pouze kontrolovat, aby pitná voda nezamrzla.