Zobrazení zdroje stránky Čeleď: anhingovití (Anhingidae)

Pantropické rozšíření mezi obratníky. Někteří autoři zahrnují anhingy mezi kormorány. Řada znaků (absence karotidy, odlišný způsob lovu atd.) však zřetelně oddělují anhingy od kormoránů (del Hoyo, Elliott, &amp; Sargatal, 1992). Patří ke starším čeledím, první anhingy se objevily nejméně před 30 mil. let (miocén). Zahrnují pouze dva druhy, jeden starosvětský (A. melanogaster) a jeden novosvětský (A. anhinga).<br />
Spíše větší druhy (85-100 cm, až 2,6 kg), vzhledem připomínají kormorány. Hlava je nápadně malá, není výrazně odlišená od krku. Zobák je rovný, harpunovitý bez „háku“ na konci. Distální část okrajů zobáku je jemně vroubkovaná. Spojení 8. a 9. obratle připomíná pant, který umožňuje společně se silnými krčními svaly mohutný výpad hlavy. Odtud také pojmenování v angličtině („darter“ - vrhač kopí). Obě pohlaví jsou podobné velikosti, u samců je zobák o něco delší než u samic. Zbarvení dospělých jedinců je převážně tmavé až lesklé, především v hnízdním období. Dospělí jedinci mají nápadně prodloužené ramenní letky, jsou kopinatě zakončené a některá pera jsou stříbrná-bílá. Samice jsou většinou méně výrazně vybarveny, podobně jako mladí jedinci. Bílý proužek podél oka odděluje tmavé zbarvení vrchu hlavy od bílého či rezavého krku. Křídla jsou široká a dlouhá. Vnější prapory středních per dlouhého ocasu jsou příčně pruhované. Za letu je ocas vějířovitě rozevřen, odtud lidové pojmenování „water turkey“. Dobře létají, na rozdíl od kormoránů kombinují veslování s plachtěním. Dlouhý ocas je důležitý při manévrování v hustějším porostu (mangrove apod.). Krátké nohy jsou posazeny dozadu, při chůzi po souši mají rozevřená křídla. Mají totipalmátní nohu. Nejsou přizpůsobeni k rychlému potápění, ale spíše k pomalému pohybu pod vodou ve vodní vegetaci. Při potápění využívají nohy jako vesla (pohybují se simultánně), při plavání na hladině je pohyb nohou střídavý. Podobně jako u kormoránů, opeření ve vodě brzy nasákne díky mikroskopické struktuře peří (spíše než absencí kostrční žlázy). Kosti nejsou pneumatizovány. Na rozdíl od kormoránů anhingám chybí izolační vrstva vzduchu těsně nad kůží, díky tomu nemohou uchovat vnitřní stranu per suchou. Plavou velmi pomalu jen se vztyčenou hlavou nad hladinou, k potopení dochází jen ponořením hlavy pod vodu. Doba potopení trvá 30-60 sec. Vzlétnutí z hladiny nedělá anhingám potíže, při rychlém startu zároveň otřepou vodu z letek a ocasu. Ocas a letky jsou na rozdíl od ostatního opeření vodě nepropustné. Prsty na nohou mají výrazně zahnuté drápy ke šplhání po stromech, zadní prst je posunut více dozadu než u kormoránů. Při pelichání v pohnízdním období vypadnou všechny letky najednou, anhingy jsou po nějaký čas neschopné letu (podobně jako Anatidae a Rallidae).<br />
Obývají většinou sladkovodní mokřiny s různým vegetačním pokryvem. V menší míře využívají také mangrove a pobřežní laguny. V rámci veslonohých jsou nejvíce vázány na sladkou vodu. K hnízdění potřebují stromy, často hnízdí společně s kormorány a volavkami. Vzhledem k tomu, že nemají vnitřní izolační vrstvu vzduchu pod opeřením, obývají pouze teplé oblasti. Anhingy jsou v rámci veslonohých nejméně tolerantní, k hnízdu nepouští nikoho z kolonie. Obranu hnízda zastává častěji samec rychlými výpady zobáku. Během lovu je na rozdíl od volavek hlava před útokem již pod vodou. Živí se převážně rybami, které napichují na zobák. Jídelníček si zpestřují především obojživelníky, šneky a korýši. Loví osamoceně, dokonce i v případě, že je potrava více koncentrovaná.<br />
Jednotlivé populace hnízdí sezónně, ale každá populace hnízdí v jinou roční dobu. Hnízdní cyklus trvá přibližně jeden rok. Anhingy hnízdí většinou solitérně, v některých oblastech mohou vytvářet kolonie o více než 100 párech. Jsou monogamní, svazky vydrží řadu let. Námluvy probíhají za svatebního letu samce, pak samec položí na vybrané místo několik větví a začne obhajovat teritorium. Před pářením samec střídavě zvedá levé a pravé křídlo. Společně pak postaví hnízdo (samec nosí materiál a samice staví). K páření dochází na hnízdě, samec drží samici za zobák. Samice snáší 2-6 vajec (nejčastěji 4). Jako ostatní veslonozí zahřívají vejce pomocí nohou. Inkubují obě pohlaví, při střídání se zdraví pohybem hlavy a křídel. Inkubace trvá 25-30 dní. Mláďata se líhnou holá, po dvou dnech jim naroste prachové peří. Ve třech týdnech se mláďata rozlezou v okolí hnízda, v šesti týdnech poprvé vzlétnou. Adultního zbarvení mláďata dosahují ve 3. roce života.

'''''Hlavní znaky:''''' Velcí ptáci (85 až 10 cm, 0,9 až 2,6 kg), vzhledem podobní kormoránům. Mají velmi dlouhý a ohnutý krk, tělo zavalité, zobák dlouhý a špičatý. Nohy krátké, posazené daleko dozadu, velká chodidla. Dobří plavci a plachtaři. Křídla dlouhá a široká; rozpětí 120 až 127 cm. Velmi dlouhý ocas. Suší křídla stejným způsobem jako kormoráni. Pohlaví různě zbarvená, samci černí s bílou na krku a křídlech, samice světle hnědé. '''''Rozšíření:''''' AF, OR, AU, jih NA, NT; na vnitrozemských vodách, v NA tažné. '''''Hnízdní biologie:''''' Velká hnízda z větví na stromech, kolonie v blízkosti vody. '''''Vejce:''''' 4 (vzácně 2 až 6), eliptická, bledě zelená, rezavě skvrnitá. Sedí oba rodiče 25 až 30 dnů; 1 hnízdění. Nidikolní mláďata dorůstají po 35 až 49 dnech. '''''Potrava:''''' Ryby, které jsou harpunovány zobákem pod vodou; obojživelníci, vodní bezobratlí.
== Druhy ==
* [[anhinga americká (Anhinga anhinga)]]
* [[anhinga rezavá (Anhinga melanogaster)]]

[[Category:Řád - veslonozí (Pelecaniformes)]]