Zobrazení zdroje stránky Čeleď: chřástalcovití (Heliornithidae)

Chřástalovci jsou pantropičtí s výskytem mezi obratníky. Nejsou známé žádné fosílie. Zařazení chřástalovců mezi krátkokřídlé nikdo dosud nezpochybňoval, nejbližší příbuzní jsou nejspíše chřástalovití (García-Moreno, Gibb, &amp; Trewick, 2014). Monofyletický původ čeledi byl dříve zpochybňován díky některým odlišnostem (např. rod Heliornis má altriciální mláďata, zbylé dva rody mají prekociální mláďata) a alopatrickému rozšíření (Houde, 1994). V dnešní době je čeleď považována za monofyletickou (Fain, Krajewski, &amp; Houde, 2007).<br />
Tělesná velikost se pohybuje mezi 26-60 cm, mají poměrně dlouhý krk a štíhlé protažené tělo, výrazně zbarvené nohy s plovacím lemem, ostré drápy a dlouhý ocas. Rod Podica (Afrika) má vyztužená ocasní pera a v ohbí křídla má dráp na 1. prstu (na rozdíl od zbývajících druhů). Je to pravděpodobně adaptace ke šplhání, Podica senegalensis je nejvíce arboreálním druhem. Výrazně zbarvené nohy (hlavně černo-červené u rodu Heliornis) pravděpodobně fungují jako výstražný signál pro dravé ryby. Samci jsou větší než samice, rod Podica jako jediný vykazuje klinální variabilitu ve velikosti. Morfologická podobnost mezi rodem Podica a druhem Merganetta armata je dána podobným způsobem života. Chřástalovci se potápějí velmi zřídka, létají poměrně dobře, ale nedokážou usednout na větev. Tam musí vyšplhat podobně jako mláďata hoatzina (Opisthocomidae). Obývají celou řadu různých biotopů, potřebují pouze vodu a vegetaci. Jsou spíše solitérní, někdy se objevují v párech. Navečer vylezou na stromy, kde nocují. Jsou omnivorní, nejčastěji se živí hmyzem loveným u břehu. Často se také živí měkýši nebo se vyskytují ve společnosti domácích zvířat.<br />
Jsou teritoriální, a to pravděpodobně v průběhu celého roku. Hnízdí v keřích či naplaveninách, na snůšce sedí oba rodiče (u rodu Podica pouze samice). Doba inkubace je velmi krátká (10-11 dní). Samice snáší 2-4 vejce, mláďata jsou většinou prekociální a ihned po vylíhnutí umí plavat. Málo informací bylo publikováno o hnízdění rodu Heliopais (JV Asie). U rodu Heliornis jsou mláďata altriciální, samec má kožní záhyby pod křídly pro transport mláďat za letu.

'''''Hlavní znaky:''''' Středně velcí vodní ptáci (26 až 60 cm), tělo protáhlé, krk dlouhý, zobák špičatý. Krátké silné nohy. Prsty široce vroubené a leskle zbarvené. Ocas dlouhý, tuhý a stupňovitý. Křídla s trnovitým drápem. Peří chřástalovitého typu, svrchu hnědavé, zespodu světlejší. Samci zpravidla větší a světlejší. Plaší a skrytě žijící samotáři, připomínají vzhledem anhingy. Umí se dobře potápět, přesto je zastihneme ponejvíce plavající nebo pohybující se na zemi. Let je těžkopádný, zpravidla těsně nad vodou. '''''Rozšíření:''''' Po jednom druhu v AF, OR, NT; tropické lesy, jezera a řeky. Částečně tažní (OR) nebo stálí. '''''Hnízdní biologie:''''' Mělké hnízdo z větviček, vystlané listy, postavené těsně nad vodou. '''''Vejce:''''' 2 až 4 (vzácně 5 až 6), krémově zbarvená nebo červenohnědá. Sedí oba rodiče jen 11 dní (krátká doba pro tak velké ptáky); 1 hnízdění. Mláďata nidikolní, opatrovaná samcem nebo oběma rodiči; nosí je v kožních záhybech (i za letu). '''''Potrava:''''' Ryby, obojživelníci, vodní živočichové, listy a semena.
== Druhy ==
* [[chřástalec maskový (Heliopais personata)]]
* [[chřástalec malý (Heliornis fulica)]]
* [[chřástalec africký (Podica senegalensis)]]

[[Category:Řád - krátkokřídlí (Gruiformes)]]