Čeleď: kakaduovití (Cacatuidae)

Australasie bez Nového Zélandu. První fosilní nálezy pocházejí ze středního miocénu. Místem vzniku celého řádu byla pravděpodobně Austrálie. Sesterskou skupinou jsou ostatní papoušci, na rozdíl od nich mají například žlučové váčky, nemají v opeření modrou a zelenou barvu a mají plně osifikovaný sklerotikální prstenec. Zařazení do rodů se řídí počtem chromozómů. Dělí se do tří podčeledí (del Hoyo, Elliott, & Sargatal, 1997):
(1) Calyptorhynchinae, černé druhy (Probosciger, Calyptorhynchus).
(2) Cacatuinae, bílé druhy (Callocephalon, Eolophus, Cacatua).
(3) Nymphicinae, korely (Nymphicus).
Jsou poměrně velcí (30-69 cm, 0,9-1 kg), mají krátké nohy s vratiprstem. Jsou dobří letci. Horní čelist zobáku je velmi pohyblivá, zobák je výrazně zahnutý. Jednotlivé druhy mají různě adaptovaný jazyk a zobák. Nejdelší zobák má Probosciger atterimus (Papua). Na hlavě mají vztyčitelnou chocholku. Pelichání letek začíná v pohnízdní době, proces trvá několik měsíců. Pelichání ručních letek začíná u 6. letky a postupuje oběma směry. Pelichání ocasu probíhá v párech per. Obývají tropické lesy až aridní oblasti. Druhy, které se živí semeny, podnikají v trávě dlouhé výpravy (hlavně rod Nymphicus). Generalisté jsou spíše sedentární. Nocují na stromech. Většinou jsou gregaričtí a loví pospolu. Hejna se rozpadají na začátku hnízdního období. Mají denní aktivitu. Jsou hraví, „allopreening“ je častý. Termoregulaci zajišťují rozevíráním křídel a expozicí holé kůže. Mají dlouhou dobu pohlavního dozrávání (až 5 let), v populaci jsou hnízdící a nehnízdící jedinci. Živí se převážně semeny, Calyptorhynchus latirostris je nektarivorní (mláďata krmí hmyzem). C. funereus často tahá larvy ze stromů. Žerou většinou na zemi, sympatrické druhy jsou víceméně specializované na určitou potravu. Calyptorhynchus lathami se živí převážně semeny šišek Allocasuarina.
Jsou monogamní, svazky jsou trvalé. Hnízdí v dutinách, často je opakovaně využívají. V dutině bývá výstelka, kterou nosí oba partneři, u Calyptorhynchinae inkubuje většinou jen samice. Některé druhy snáší jen jedno vejce (Calyptorhynchus), většinou je ale snůška dvojvaječná. Větší snůšky jsou výsledkem snášení dvou samic do jedné dutiny. Doba inkubace trvá 19-30 dní. Mláďata se líhnou opeřená a jsou nidikolní. Mláďata opouští dutinu ještě před vzletností a formují se do rodinných školek.

Hlavní znaky: Středně velcí až velcí papoušci (30 až 69 cm). Jednoduché zbarvení bílé, černé, růžové, žluté. Vztyčitelná chocholka na hlavě, často výrazná. Zobák středně velký, masivní s masitým jazykem. Někteří mají svítivě barevné lysé skvrny na obličeji. Křídla dlouhá, zašpičatělá. Ocas středně dlouhý, zakulacený nebo hranatý. Obě pohlaví stejná nebo samci větší. Někteří velmi společenští a hluční. Rozšíření: OR, AU, PA; různé lesy, buš a stepi. Stálí nebo potulní, někteří táhnou. Hnízdní biologie: Hnízdí v dutinách stromů. Vejce: 1 až 3. Sedí oba rodiče asi 19-30 dní. Mláďata zůstávají až 90 dnů na hnízdě. Potrava: Nejrůznější rostlinná potrava, plody, výhonky, semena, hlízy.

Druhy