Řád - papoušci (Psittaciformes)
Monofyletický řád, společně se seriemami (Cariamidae), sokolovitými dravci (Falconidae) a pěvci (Passeriformes) tvoří nejodvozenější linii moderních ptáků. Jejich sesterskou skupinou jsou pěvci (Ericson, et al., 2006) (Hackett, et al., 2008) (Jarvis, et al., 2014) (Prum, et al., 2015). Podle molekulárních studií tvoří novozélandské druhy vlastní linii (rody Nestor a Strigops), která se odštěpila od obou zbývajících čeledí (Cacatuidae, Psittacidae) již v paleocénu (de Kloet & de Kloet, 2005) nebo eocénu (Rheindt, et al., 2014).
Velikost: 7,5 až 100 cm, 10 g až 3 kg. Hlavní znaky: silný zahnutý zobák s mohutnou horní čelistí, spojenou s lebkou ohebným „kloubem“, ozobí na kořeni zobáku, noha s 1. a 4. prstem směřujícím dozadu a 2. a 3. dopředu, silný svalnatý jazyk, dobře vyvinuté vole, pera s dlouhým paostnem, množství drobivého prachu. Rozšíření: kosmopolitní vyjma trvale zaledněných oblastí. Hnízdní biologie: většinou v dutinách, jednotlivě i v koloniích, páry vesměs celoživotní, pomalý vývoj nidikolních mláďat. Inkubace: 17 až 35 dní. Počet vajec: 1 až 11. Potrava: rostlinná i živočišná