Čeleď: loriovití (Loridae)

Loriini je tribus loriů, charmozinu a viniů. Někteří biologové uznávají pouze rod loriové, avšak současné dělení bere tribus Loriini jako podřazený taxon k čeledi Psittaculidae nebo jako samostatnou čeleď Loridae.

Jedná se o střední až velké exotické papoušky, pro něž je charakteristický i zašpičatělý jazyk s jemnými papilami, pomocí kterého získávají z rostlin nektar. Mimo jiné se živí i pylem a pokud není zbytí tak i masem. Jedná se o chovatelsky atraktivní ptáky, která často uvidíme v klecích chovatelů, především druhy z rodu Trichoglossus, kteří jsou obzvláště pestří. Naopak méně známí jsou všichni charmozini z rodu Charmosyna. Pravděpodobně nejznámějším druhem je lori mnohobarevný, který byl jako jeden z prvních popsán Johnem Gouldem v jeho první publikace Papoušci světa.

Vyskytují se od Austrálie a Tasmánie až po jihovýchodní Asii.

Hlavní znaky: Menší až středně velcí papoušci, specializovaní na pyl a nektar (15 až 32 cm). Dlouhý jazyk má štětkovitou špičku, a tak umožňuje vybírat nektar z květů. Jsou to důležití opylovači některých rostlin, proto mají modifikovaný žaludek. Křídla stejně velká, zašpičatělá. Rychlý, přímočarý let. Ocas krátký a hranatý, nebo i delší a špičatý. Zbarvení velmi pestré: Zelené, červené, modré ve výrazné kresbě obě pohlaví se zbarvením neliší. Hluční a sociální. Rozšíření: OR, AU, PA; různé typy lesů, buš, zahrady. Tažní nebo potulní. Hnízdní biologie: Málo známá. Žijí jednotlivě nebo v koloniích. Hnízdí většinou v dutinách stromů. Vejce: 2 až 4. Sedí samice. Potrava: Nektar, pyl, výhonky a plody.

Druhy