Čeleď: pěvuškovití (Prunellidae)
Hlavní znaky: Malí, jednotlivě nebo pospolitě žijící pozemní ptáci (13 až 18 cm, 18 až 26 g). Podle biochemických analýz jsou zřejmě nejblíže příbuzní snovačovitým. Vzhledově spíše podobní vrabcům, mají však delší a štíhlejší zobák. Nohy středně dlouhé, chodidla slabá. Křídla středně velká, zaoblená až špičatá; let rychlý. Ocas středně velký, hranatý. Opeření šedé, hnědé, páskované; obě pohlaví stejná, ale samečci větší. Rozšíření: WP, EP, severní AF, OR; křoviny, okraje lesů, kulturní krajina. Většina druhů v horách, horské druhy většinou táhnou. Hnízdní biologie: Žijí ve flexibilních párech. Hnízdo je otevřená miska z rostlinného materiálu, ve vegetaci nebo skalních štěrbinách. Vejce: 3 až 6, modravá. Sedí samice nebo oba 11 až 15 dnů; 2 až 3 hnízdění. Mláďata zůstávají 12 až 14 dní v hnízdě. U některých parazitují kukačky. Potrava: Hmyz, také semena a plody (v zimě).
Druhy
- pěvuška černohrdlá (Prunella atrogularis)
- pěvuška podhorní (Prunella collaris)
- pěvuška jemenská (Prunella fagani)
- pěvuška hnědavá (Prunella fulvescens)
- pěvuška himálajská (Prunella himalayana)
- pěvuška lesní (Prunella immaculata)
- pěvuška mongolská (Prunella koslowi)
- pěvuška modrá (Prunella modularis)
- pěvuška horská (Prunella montanella)
- pěvuška skalní (Prunella ocularis)
- pěvuška oranžovoprsá (Prunella rubeculoides)
- pěvuška japonská (Prunella rubida)
- pěvuška rezavoprsá (Prunella strophiata)