Řád - hrabaví (Galliformes)
Monofyletický původ řádu není zpochybňován. Kromě morfologických podobností (např. dlouhá slepá střeva, tvar zobáku, „hrabavá noha“) a pozemního způsobu života spojuje hrabavé způsob pelichání, kdy se dvě vnější ruční letky u post-juvenilních jedinců během prvního pelichání nevyměňují. Na základě porovnání morfologických i behaviorálních znaků (např. tvar os vomer, lacrimale, přítomnost penisu, nidifugní mláďata, malý podíl samce na inkubaci a výchově mláďat), a DNA analýz jsou sesterskou skupinou vrubozobých (Anseriformes) (Cracraft, 1981) (Ericson, et al., 2006) (Hackett, et al., 2008) (Jarvis, et al., 2014) (Prum, et al., 2015) a tvoří bazální linii Galloanserae, která je sesterská všem ostatním recentním ptákům (Neoaves, Neognathae) nebo běžcům a tinamám (Paleognathae) (García-Moreno, Sorenson, & Mindell, 2003). Čeledi Megapodiidae a Cracidae jsou považovány za bazální skupiny, nejodvozenější skupinou jsou Phasianidae (Stein, Brown, & Mooers, 2015). Čeleď Tetraonidae je pravděpodobně součástí čeledi Phasianidae (Dimcheff, Drovetski, & Mindell, 2002).
Velikost: 14 až 230 cm, 43 g až 5 kg. Hlavní znaky: poměrně zavalité tělo, silné hrabavé nohy, běhák v předu krytý dvěma řadami širokých štítků a vzadu drobnými štítky, malá hlava, silný, mírně zaoblený zobák, krátká křídla, slabý vývoj prachového peří, dobře vyvinutý paosten, prostorné vole a silný svalnatý žaludek, dlouhá slepá střeva. Hnízdní biologie: zpravidla na zemi v hnízdní kotlince vystlané rostlinným materiálem či peřím, vejce inkubuje většinou jen samice, zasedá až na úplnou snůšku, nidifugní mláďata. Inkubace: 16 až 96 dní. Počet vajec: 2 až 27. Potrava: rostlinná i živočišná