Řád - dravci (Falconiformes)
Společné morfologické znaky řádu souvisí s karnivorním způsobem života (velký svalnatý jazyk, dobře vyvinuté slinné žlázy a vole, ramfotéka horní čelisti je na konci hákovitě zahnutá, chápavá noha - „spáry“, výběžky os praefrontalia stínící oko, mimořádně vyvinutý zrak – kromě centrálních žlutých skvrn mají postranní skvrny maculae lutaeae laterales, binokulární vidění, nízké pH žaludečních šťáv – 1,3-1,8 (Mlíkovský, 1998), obrácený pohlavní dimorfismus ve velikosti). Dravci byli dříve řazeni jako monofyletická skupina do příbuznosti (Cracraft, 1981) nebo uvnitř brodivých (Sibley & Ahlquist, 1990). Analýza podobnosti jaderných genů (Hackett, et al., 2008), celých genomů (Jarvis, et al., 2014) i analýza většího počtu genů (Prum, et al., 2015) nepodpořily monofyletický původ řádu. Sokolovití dravci (Falconidae) jsou dnes považováni za součást nejodvozenější skupiny ptáků společně se seriemami (Cariamidae), papoušky (Psittacidae) a pěvci (Passeriformes). Zbývající čeledi dravců tvoří monofyletickou skupinu Accipitriformes (Pandionidae, Sagittaridae, Cathartidae, Accipitridae) a jsou buď sesterskou skupinou (Hackett, et al., 2008) (Jarvis, et al., 2014) nebo bazální (Prum, et al., 2015) sovám (Strigiformes) a srostloprstým v širším pojetí (Coracimorphae). V rámci Accipitriformes jsou kondoři bazální skupinou.
Velikost: 14 až 130 cm, 28g až 15 kg. Hlavní znaky: zahnutý zobák s ostrou špicí, kořen zobáku potažen měkkou voskovkou (ozobí), ostré a dlouhé drápy, svalnatý jazyk, roztažitelný jícen s voletem, vynikající zrak. Hnízdní biologie: hnízda jsou na stromech, skalách nebo na zemi, většinou je obhajován hnízdní revír, nidikolní mláďata. Inkubace: 27 až 60 dní. Počet vajec: 1 až 7. Počet snůšek: 1. Potrava: obratlovci, bezobratlí, mršiny.