Řád - dlouhokřídlí (Charadriiformes)

Monofyletický původ celého řádu byl několikrát podpořen na základě analýzy morfologických (Livezey, 2010) i DNA znaků (Ericson, et al., 2006) (Hackett, et al., 2008). V současné době jsou dlouhokřídlí považováni za sesterskou skupinu plameňáků (Phoenicopteriformes) a potápek (Podicipediformes) a společně s ostatními vodními ptáky tvoří rozsáhlou skupinu Aequorlithornites (Prum, et al., 2015). Na základě analýz DNA znaků získalo podporu tradiční členění řádu na skupiny Charadrii, Scolopaci a Lari (Ericson, Envall, Irestedt, & Norman, 2003) (Paton, Baker, Groth, & Barrowclough, 2003) (Fain & Houde, 2007). Skupina Charadrii je bazální, nejprimitivnějším rodem je pravděpodobně rod Pluvianellus, společně se štítonosy (Chionidae) a dytíky (Burhinidae). Zbytek skupiny tvoří srpatky (Ibidorhynchidae), ústřičníci (Haematopodidae), tenkozobci (Recurvirostridae) a kulíkovití (Charadriidae). Skupina Scolopaci zahrnuje dropíky (Pedionomidae), písečníky (Thinocoridae), slučice (Rostratulidae), ostnáky (Jacanidae) a slukovité (Scolopacidae). Perepelové (Turnicidae) jsou sesterskou skupinou Lari, kterou tvoří ouhorlíci (Glareolidae), chaluhy (Stercorariidae), alky (Alcidae), rybáci (Sternidae), zobouni (Rhynchopidae) a rackové (Lariidae). Poslední tři jmenované čeledi jsou nejodvozenější skupinou dlouhokřídlých. Rackové někdy bývají řazeni mezi rybáky (Baker, Pereira, & Paton, 2007).

Velikost: 12 až 79 cm, 0,2 až 2,2 kg. Hlavní znaky: dokonalé opeření, krycí pera s paostnem, střídání prostého a svatebního šatu, dobře vyvinutá kostrční žláza, noha brodivá se zakrnělým nebo chybějícím palcem s mimořádně dlouhými prsty a drápy, anebo plovavá s laločnatou či úplnou plovací blánou spojující 2 až 4 prst. Hnízdní biologie: jednotlivě nebo koloniálně, mláďata většinou nidifugní, resp. polokrmivá. Inkubace: 15 až 46 (57) dní. Počet vajec: 1 až 6. Potrava: rostlinná i živočišná.

Čeledi